radus: Schválně nečtu komentáře (zcela výjimečně), protože jsem tenhle článek přečetla jedním dechem a obrovsky mnou rezonuje. Nejraději bych ti napsala třeba soukromý mail Protože... a teď to přijde: byť jsem vystudovala husitskou teologii (dvouoborovou), tak prostě tento první obor nemůžu dělat - zatím. Strašně nerada někomu vysvětluju, jak to vlastně s vírou mám a už vůbec bych nedokázala přesvědčovat o ni druhé. Nicméně jdeš mi přímo do rány. O víkendu se ve mně něco hlo, dokonce jsem se dobelhala do kostela (4km pěšky dobrovolně) a včera pročítala stránky církve a dostala se až na vojenské kaplany... Haha.

Myslím, že tvůj postoj, který jsi vylíčila učitelce odpovídá tomu, co Halík pojmenoval jak "něcista" - věřím v něco. A je to naprosto v pořádku. Takže úča se neměla co smát... Moc se mi líbí tvůj zkoumavý přístup. Také jsem ho měla a popravdě dodnes nevím, co si o moderních církvích (rozuměj o těch po 4. století n.l.) mám myslet. Samé sněmy, politika. Na univerzitě se to ještě zhoršilo. Šla jsem našlápnutá s tím, že se konečně dozvím "co a jak". Jenže přibývaly otazníky. Tolik spisů zůstalo nezařazeno do Bible... Proč? Kdo má právo říct, že tohle tam patří a tohle ne. Tolik se toho ztratilo v překladech - doslova. Až když jsem drtila hebrejštinu a učila se s jazykem jejich myšlení (třeba tuším 17 slov pro vyjádření zabití), začalo mi čím dál víc svítat, jak to bylo původně a co z toho církve za staletí udělaly.

Takže... Buď něcistou, je to fajn. Lepší jeden pravověrný něcista s rozumným názorem než falešný katolík (evangelík, husita, adventista, jehovista...).