hroznetajne: Tak to je moc hezký názor, děkuji za úžasný komentář !
Prázdné kostely jsou úplně něco jiného, to máš pravdu. Jedna naše známá třeba říká, že si tam chodí sednout, když není mše a ví, že tam nikdo nebude. Není věřící, ale když se cítí špatně, tak si tam prostě na chvíli sedne, pobrečí si a je to prý hned lepší. Já se po návštěvě kostela taky cítím tak nějak hezky . Má to atmosféru, která prostě funguje .

Máš dost zajímavý postoj k náboženství. Spousta lidí, co se rozhodne nějaké náboženství přijmout za své, to potřebuje jako berličku, hlavně když se rozhodnu pro praktikování třeba ve 40 letech. Alespoň já si to myslím. A přitom by toho boha (nebo cokoliv jiného) měli hledat v sobě. A tohle chtěly říct už tisíce napravovačů církve. A chápu, že se to duchovním nelíbí. Věřit si pro sebe a v tichosti je jim k ničemu, potřebují, aby je lidi poslouchali. Myslím, že být pobožný v dnešní době není ostuda, jenom je to prostě jiný.