Hroznetajne | Dopis Ježíškovi

Milý Ježíšku, protože jsem byla celý rok hodná a ani trošku jsem nezlobila (možná malinkato, ale opravdu jen malinkato), zasloužím si pod stromečkem najít něco, co si opavdu přeju.

Předně se ti musím omluvit. Psala jsem ti naposledy asi před 4 roky. Úplně jsem na tebe zapomněla. Moc práce, znáš to. Ale věřím, že kdybys mi odepsal, byla by naše korespondence bohatší. Ono se jako docela špatně dopisuje s někým, kdo zůstává na druhé straně mlčet. A taky jsem pomalu začínala zpochybňovat tvou existenci. Bylo mi řečeno, že vánoční přání se plní a já si tehdy přála, aby nebyl ve světě hlad, a to ty jsi nesplnil. Takže prostě pochop, že píšu až po tak dlouhé době. Jednak jsem v sobě musela najít víru a jednak odhodlání ti zase napsat, takže ne, že mě zase zklameš.

Aby to bylo navíc cool, zvolila jsem formu jakéhosi "veřejného" dopisu. Teď to docela frčí, psát všechno takhle veřejně. Taky si možná říkáš, že píšu nějak brzy. Víš, on můj seznam přání je den de dne delší a já už se teď strachuju, jestli bys to vlastně všechno zvládl splnit. Takže Ti dávám takový náskok. 

K letošním Vánocům by mi bodlo, kdybys za mě vyřídil pár věciček, které nemám čas vyřídit sama. Třeba bys za mě mohl napsat testík z dějin pedagogiky. Napíšu ti potom přesně místnost, kam se máš dostavit, literaturu, kterou si k tomu musíš načíst a nějaké výpisky z hodin ti můžu naskenovat. Chtěla bych samozřejmě jedničku, ale jedna mínus taky potěší. Moc by mi to pomohlo.

Další věc je určitě zdravíčko. Ne pro mě, já ho mám zatím (zdůrazňuji zatím!) dost, ale můj děda by trochu potřeboval, babičkám taky přijde vhod a Edoušek by kousek toho zdravíčka taky snesl. Tak jestli tam něco najdeš, pošli. Klíďo zbytky, hlavně, že něco bude.

Pak budu potřebovat Arabelin kouzelný prsten, hůlku Harryho Pottera nebo případně sluchátko Macha a Šebestové. A to z jednoho jediného důvodu. Máme kolem domu hrozně moc věcí na dodělání a nám by to trvalo hodně dlouho. Takže bych si jako párkrát zatočila prstýnkem a dodělala chodníky nebo bych si udělala akcio japonské jezírko anebo "Haló, haló proč je koček málo čáry máry trávník."

Dále by se mi šiklo letadlo. Případně helikoptéra. I s řidičem, samozřejmě. Protože mě i ségru už celkem unavuje jezdit do školy autobusem, který má ještě ke všemu neustále zpoždění. Takový vrtulníček, nebo něco podobného, by se šiknul. Jo a nedělej si starosti, jak ten dopravní prostředek potom nacpat pod stromeček. Klidně to zaparkuj na zahradě.

Hele ale jestli nejsi schopný obstarat nic z toho výše zmíněného, tak tady dává takové malé tipíky na to, co by se mi jako pod tím stromečkem ještě líbilo. Tak třeba podrobný ilustrovaný obrazový průvodce Prahou. Ta knížka se mi mocinky moc líbila a určitě by mi udělala radost. Ale jakákoliv jiná knížka mi taky udělá radost. Taky by se mi líbil nějaký pěkný kobereček do pokoje, ideálně bílé barvy, ale není to tak úplně nutné. Doteď jsem žila bez koberce, můžu být i nadále bez koberce. A taky bych chtěla velikou šálu. Ale hodně velikou, takovou skoro deku, abych si jí mohla obmotat třikrát kolem těla a nikdo mě neviděl.

Tak to bude prozatím všechno. Kdyby mě něco napadlo, připíšu. Zatím!

Příští týden bude zaheslovaný článek. Pokud k zamčeným článkům nemáte přístup ale chtěli byste si je přečíst, stačí napsat na hroznetajne@seznam.cz nebo sem dolů pod článek, ráda vám heslo zašlu.