zo: Náhodou, na mobil jsou to super fotky! Já takhle nedávno vyfotila náš kostel v noci a děda - amatér fotograf (ale samozřejmě tomu pořádně rozumí!) se nad ní rozplýval ještě kdoví jak dlouho a to to žádný extra zázrak nebyl . Hrozně se mi líbí ta první fotka, je fakt luxusní!
Sestry jsou důležité, to zjišťuju čím dál tím víc! Je to zvláštní, ale jak jsme se se sestrou dřív nesnesly, teď jsme si najednou nějak bližší. Jasně, pořád na sebe občas vyjedeme, ono to ani jinak nejde, ale jinak je to poslední dobou nějaké jiné - lepší. A jsem za to ráda!
Na sobotu si zvyknu, hlavně pozor, ať za chvíli nedojdeš zase k pátku .
Praha je krásná, to už jsem psala a to, že po člověku zbydou jen kosti? Řekla bych, že částečně tomu tak určitě je, ale věřím, že původní majitel má někde rodinu a ta na něj vzpomíná. Třeba se o něm traduje nějaká historka, třeba zažil úžasná dobrodružství a teď pomáhá takhle ostatním lidem, aby dosáhli něčeho nového . Takže, neřekla bych, že zbyla jen ta kost - zbyla hromada lidí, co právě díky té jedné kosti, díky tomu jednomu člověku, dosáhla něčeho víc . A navíc teď o něm ví všichni tví čtenáři, kteří to můžou ocenit. A to není málo, ne?
(fuj, jsem nějaká moc filosofická, zastřelte mě)