atraktivnistrasilka: Ha, náhodou, fotky hezké!
Což mi připomíná. Mívala jsem Samsunga, který teda ale fotil hrozně. A nebylo to nic starýho, to jen tehdy táta dostal k tarifu a nechtěl ho. Tehdy novej mobil. Ale ta kvalita fotek teda To bylo něco hroznýho, všechno to vypadalo jako takový ty přiblíženiny na tlačítkovejch telefonech

K článku. Já si vlastně furt tak nějak říkám... Žiju? Ne, nežiju. Rozhdoně ne tak, jak bych chtěla. Neustále mám pocit, že o něco přicházím, ale nevím o co. Asi proto, že jsem tak nějak sama. Nemám tak dobré kamarády, abych jim mohla říct cokoli, nemám tak dobré vztahy s rodinou, abych se svěřovala jim. Snad máma by byla tím nejbližším člověkem, ale sama má starostí dost a nechci jí zbytečně zatěžovat těmi svými, v podstatě asi malichernými. Takže jsem ten typ člověka, co se radši vyřve v noci pod peřinou, a druhej den to uhrává, jako že je děsně oukej. Ale je to neuvěřitelně vyčerpávající a poslední dobou jsem na ostatní spíš ošklivá, mají mě za nepříjemnou, nezábavnou osobu, ale nikdo mě vlastně nezná.
Někde jsem narazila na otázku, kdyby byl můj život kniha, jestli bych si jí přečetla. A já zatím bohužel musím říct, že ne. Nechtěla bych číst knihu plnou failů a přetvářky.