V podstatě nerozumím dnešnímu módnímu výstřelku (pokud to tak můžu nazvat) TAGŮM. Vůbec jsem nepochopila jejich princip, ale myslím si, že to vymysleli lidé, kteří se nudili PLUS strašně rádi píší o sobě. Ale protože je ve mě kousek (nebo možná větší kus) sebestředného egoisty, tak jsem si namluvila, že Vás hrozně zajímám.
Do tohoto TAGU jsem se namočila zcela nevinně, když jsem četla článek od ZO (mé ctěné internetové kamarádky z druhého konce naší republičky s moc krásným jménem, které Vám neprozradím), která mi předala imaginární štafetu. Tak jsem si řekla: "Přeci jí nezkazím tu radost!"
S dovolením jsem si otázky předělala, aby to bylo více los pikanťálos (-čilipapričkoschalapeňos)! (jestli se mi to povedlo je už věc druhá)
1. Cestou autem si nemůžeš číst, protože se Ti chce bl*nkat. Ano, nebo ne?
Chce se mi bl*nkat v autě, ať už si čtu, nebo ne (přidala jsem si slovo blinkat do mého seznamu Nejnechutnější slova evr). Ale když si čtu, pocit dávení akorát podpořím. A tak v autě sedím na zadní sedačce, zakloněnou hlavu, otevřenou pusu a chrápu. Mám spoustu takových libových fotek z dovolené.
2. Který autor píše nejoriginálněji ze všech?
Každý má něco do sebe. Každý by měl být originální a nikoho nekopírovat. Proto doporučuji Morgensterna. Nic podobného jste ve sférách literatury a poezie ještě neviděli. Obzvláště doporučuji mou oblíbenou báseň Noční rybí zpěv. Pro ukázku jsem přiložila její originální, původní, nezkrácenou verzi bez jakékoliv cenzury. Jestliže jste nadšeni, doporučuji sbírku Písně šibeničních bratří. Velice poutavé.
3. Bradavice nebo upíří tesáčky?
Harryho Pottera jsem zazdila. Pustila jsem si první film a potom jsem se vrhla na knížku. Příšerné. Už to nikdy neudělám, slibuji. Jsem zastánce hesla: První knížka, potom film! (no a co, že se to nerýmuje). Tvájlájt se mi svého času líbilo a asi proto, že jsem holka (můj jediný obranný argument). Teď když se na to zpětně dívám, říkám si: "Boha jeho. To je trapas." Měla jsem v ruce i knihu, ale nedalo se to číst. Fakt ne. Jinak kdybych si měla vybrat mezi upíří tématikou a čaroději, rozhodně jsem pro prýštící krev z krční tepny.
4. Obrázky v knihách urychlují čtení.
Ale já to moc neřeším. Má nejoblíbenější dětská kniha, kterou jsem si zamilovala jako dospělejší člověk, je Hlava v hlavě. Famózní ilustrace, vtipná, nápaditá, FRESH. Mám jí i s věnováním od autorů a dokonce mi tam přikreslili můj portrét (ehm ehm, karikaturu). Ano, chtěla jsem se vytahovat (ne, to na obrázku nejsem já, je to jenom ukázka z té knížky, šmarja...).
5. Která knížka byla bomba bezva cool ale nakonec se hodila akorát tak na přítop?
Pro mě je to skoro každá detektivka. Neodsuzuji milovníky detektivek ale já detektivky nemám ráda. Detektivka mi přijde jedna jako druhá a zkrátka nemám detektivky ráda. Nejsem detektivkový typ. Příběh a zápletku detektivky zapomenu hned druhý den. Proto detektivky nevyhledávám. (8x použito slovo detektivka. Ne, teď už 9x.)
6. Odkdy prožíváš vášnivou náklonost k papírovým kamarádkám?
Není možné říct od kdy. Lásku ke knihám si pěstuji již od mých zlatých let, kdy jsem byla ještě nevinná hodná holčička. Život bez knih je pro mě nepředstavitelný.
7. PŠČ.
Ne, není to Poštovní Šněrovací Číslo, ale povinné školní čtivo. Tak asi takhle. Ty knížky by byly fajn, kdybych většinu z nich četla jako starší, ale protože jsou nacpané do ŠVP (školní vzdělávací ptákovina), musí se číst TEĎ. Můj mozek zcela automaticky odmítá knížku, kterou mi někdo přikázal číst. Takže ne. Nerada čtu školní četbu. Raději si vedu seznam, abych si všechny doporučené knihy přečetla v pozdějším věku (třeba v důchodu, co já vím). Přiznávám, spoustu z nich jsem přečetla, ale jen z povinnosti. Žádná extáze. A to mě neba.
8. Podarují Tě knížkou, kterou už jsi četla. Prů*er.
Když je tam věnování, vytrhnu stránku, na které je výlevný text napsán, knížku prodám. Není tam věnování, knížku prodám. (Dělám si srandu, v životě bych neprodala dárek, ke kterému nemám účtenku). Jinak, já osobně jako dárek, dávám většinou knihu.
9. Kde dřepákuješ s knížkou?
Válím se v posteli. Takže moji rodinní příslušníci mě mají za línou bachyni, která se převaluje v pelechu během celého dne. Ale to není pravda! Já se vzdělávám!
10. Záložky. Pozor, intimní ladění.
Se záložkami mám zvláštní vztah, založený na vzájemném porozumění. Záložky sbírám. Záložky miluji. Oplakávám každou, kterou ztratím. Záložky jsou pro mě důležitou věcí. Chcete mi poslat záložku? Dám Vám adresu. Adoptuji jakoukoliv, na kráse nezáleží. (Ale já jich mám doma fakt hodně)
11. Musíš dočíst kapitolu, abys knížku mohla zavřít?
Jsem velice pozorný čtenář. Kolikrát si ani nevšimnu, že tu stránku čtu už potřetí. Takže ne. Když musím jít, prostě si knížku založím záložkou (ach...) a je to.
12. Dokážeš se cpát a zároveň číst?
Já nevím jak Vy, ale u čtení rozhodně nemůžu jen tak držet knížku v ruce a nic nedělat. Jsem klasická žena, co zvládá 3 věci naráz. Proto MUSÍM jíst, když čtu. Když není nic k jídlu (i to se v naší domácnosti stává), koušu si nehty. Jo.
13. Sjíždíš muziku a literaturu zároveň?
Tak toho už schopná nejsem. Obdivuji ty lidi, kteří se učí a poslouchají rádio, nebo čtou a poslouchají hudbu naráz. Buď můj mozek vnímá jedno, nebo druhé. Ale já to prostě nikdy nedám dohromady.
14. Přeskakuješ. Přiznej se! Přiznej!!! (lampička u obličeje)
Ano. Přeskakuji. A nikdy se tohoto strašného zlozvyku nezbavím. Možná to někomu přijde, že jsem knihu četla jen z poloviny. No a co. Že jsem jí četla Vám stejně budu tvrdit pořád.
15. Soudíš knihu podle...
Obalu. Přesně. Je to velice nevhodné a ALITERÁRNÍ (tyvadojásenezdám), ale bohužel, sáhnu spíše po knížce, která má hezký kukuč. Pokud jsem tedy v knihovně. Jinak si vybírám knihy na internetu, čtu recenze, doporučení, zkoumám hodnocení. Následně si knížku zarezervuji přes můj účet do knihovny, a jakmile jí předešlý čtenář vrátí, jdu si pro ni. Ale když mám čas na bloudění mezi regály, sáhnu po nádherné obálce. Bohužel. Realita. A ještě řekněte, že to taky neděláte!!!
Nikoho TAGOVAT (říká se to tak, ne?) nebudu. To, že mě do toho ZO zatáhla, jí nemám za zlé, já jsem se moc ráda předvedla :-). Tímto jí dekuji, že na mě myslela, protože mě to velmi potěšilo. Pokud by někdo chtěl zkopírovat mé otázky (ať Vás to ani nenapadne!!!) klidně může, dejte vědět, jestli jste se opičili, budu ráda.
P.S. = Čtěme!!!!! (ať už je to cokoliv...)
23. dubna 2015