hroznetajne: V noci je to nejlepší! Jednou, na ten moment nezapomenu, jsem se dokázala rozeběhnout hrozně zvláštním způsobem. Šla jsem tehdy myslím ze zkoušky orchestru a byla jsem v takovém dobrém rozpoložení. Rozeběhla jsem se tak strašně rychle, že jsem nevnímala dech ani to, jak běžím. Nohy utíkaly úplně samy, nesly mi tělo a já měla skoro pocit, že se vznáším... A vím 100%, že se mi to nezdálo, že se to skutečně stalo, protože jsem z toho byla dlouho v takové povznášející euforii. Ještě se mi nikdy nepodařilo ten pocit vyvolat znovu .