untitled: Moje blízká kamarádka je přesně tenhle případ a já z ní kolikrát až kvetu. Kdybychom neměly tolik společných zálib a názorů, tak bych ji asi nesnášela, protože její neschopnost říct, co si myslí byť jen před třídou, kterou zná čtyři roky nebo, když už na to dojde, upravování svých názorů tak, aby se to ostatním líbilo, mě dohánějí k šílenství. O tom, že přesně vím, jakou větou na co zareaguje a neustálém používání slova "tak" nemluvě.
Já mám zase opačný problém. Když chci něco říct, obvykle mi v hlavě vyskočí tři různé věty stejného významu a já z toho udělám jednu větu, po které na mě lidi koukají, jakým že jazykem to mluvím.
Ale jakoby každý je jiný, tak se nad tím jakoby snažim moc nerozčilovat, no, ale někdy to prostě jakoby už nejde.