Úplně zbytečný čtvrtek

v obrazech. A pár písmenek k tomu.

Vstávání v 5. U mě už docela klasika. To je prostě úžasná "výhoda" toho, když bydlíte na vesnici, ze které se potřebuje celá rodina dopravit brzy ráno do práce a do školy. A protože sestra jede autobusem v 6, vstáváme všichni brzy. 

Rychlá snídaně u mámy v práci. Za chvíli spěchám na svůj autobus. 

Můstek - přestup. Proti nerudným obličejům se obrním knihou. Skvělý štít proti ranním tlačenicím.

Nevím jak vy, ale já to divný počasí nesu fakt špatně. Jednou je teplo na sukni, za chvíli máte chuť zahrabat se metr pod zem a usnout zimním spánkem, protože je kosa a prší, jako kdyby byl listopad. Nejhorší na tom je, že se ráno navleču jako pumpa, abych nezmrzla, a odpoledne se vařím ve vlastní šťávě.

Dnes jsem měla namířeno na základní školu na náslechovou praxi hodiny matematiky. Měla jsem špatnou informaci ohledně začátku hodiny. Do školy jsem se spolužačkami dorazila v 10. Přesně, když hodina matematiky skončila. Byla jsem nehorázně vytočená, protože jsme se s holkama do Prahy táhly hlavně kvůli této hodině, kterou jsme takhle hloupě propásly. Fakt k vzteku. Poučení pro příště - nechat si potvrdit čas vyučujícím, ne spolužačkou. 

Jo a jen tak mimochodem - Kluk z kostek je fakt bomba!

Na pocuchané nervy pomohla jenom horká čokoláda. 

Původně jsem chtěla jet hned zpátky domů, ale kamarádce jsem slíbila oběd, tak jsem musela svůj slib splnit. Nelituju.

A když už jste tam, tak to prostě musíte blejsknout. Jako každý správný turista. 

A další půlhodina v metru a hodina v autobuse směr domů. 

Prostě absolutně zbytečný čtvrtek. Stejně jako středa před tím, úterý, pondělí a všechny dny předcházející. Pořád to samé dokola a dokola.