Nechtěla jsem, ale silně ve mně zakořenilo nutkání, že bych si tento měsíc měla zrekapitulovat, ohlédnout se zpět a říct si: "Julie, tvůj život není zbytečný!" tak uvidíme...
1. Objednala jsem se na oční prohlídku. Říkáte si: "No a co, more?" Jak no a co? Poprvé v životě jsem se sama někam objednala. Jednání sestřiček upřímně miluji a obdivuji jejich převelikou ochotu.
"Dobrý den. Jmenuji se Julie * a začala jsem před dvěma měsíci nosit kontaktní čočky. Raději bych se k Vám objednala na kontrolu, zda je vše v pořádku."
"Jmenujete se?"
"Ehm...Julie *."
"Teď nemáme moc času. Přijďte 19. listopadu v 14:15. Na shledanou"
"A nemohlo..." ani jsem to nedořekla. No je tohle normální?
2. Daří se mi ve škole. A to po hodně dlouhé době. Se spolužačkou jsme objevily novou taktiku: čím méně se učíte, tím lepší známky máte. Ale nedoporučuji zkoušet, ne každý tuto taktiku ovládá tak brilantně, jako my dvě. Chce to trénink, víte?
3. Proměna od Franze Kafky. Jediná knížka, kterou jsem tento měsíc přečetla. Já Vám nevím lidi, ale byla jsem z toho rozladěná. Přeci jen, když se někdo promění v brouka a ostatní ho odsunou na druhou kolej, až z toho dotyčný chudák pojde, kdo by se lámal v pase smíchy? Já teda rozhodně ne. Asi jsem v tom příběhu nenašla příslušné paralely. Nebo metafory? Sakra.
4. Probouzí ve mně temné choutky:
5. Měla jsem narozeniny. Na tohle téma jsem si již stěžovala (tímto získáváte ocenění notorické stěžovatelky roku, yééé *potlesk*). Jako dárek jsem dostala focení u profesionální (umělecké) fotografky. Já na tohle VŮBEC nejsem. Přijde mi, že na fotkách vypadám jinak než v reálu. Také Vám to tak přijde? A navíc... nejsem fotogenická. Ale třeba použije 50 filtrů, poupraví fotoškopkem a výsledek (mi nebude podobný) nebude tak špatný...
6. Postcrossing. Fakt díky Zo, ještě jednou za to, že jsi mě do toho nevědomky namočila a postarala se o to, aby jistá (nemalá) částka mých jinak dosti skromných peněz mizela ve chřtánu České pošty.
7. Založila jsem si zahrádku. Vůbec nevím, co mě to vprostřed dubna popadlo, ale zatoužila jsem po políčku, zoraných brázdičkách a domácích bio ředkvičkách. Zasadila jsem si tam i špenát, tak doufám, že mi ho ochč*jou zajíci! (Jinak, ten plevel, co tam roste, se opravdu musí trhat?)
8. Máme v domě dveře. Pro mě je to naprosto přelomová událost. Bydlete v domě bez dveří. To si večer nemůžete ani.... ani... ani zopakovat biologii. A já si tak ráda říkám učivo nahlas, ale křičte po celém domě složení ejakulátu, to nejde! Takže díky Bohu za dveře.
9. Zase vypadám jako člověk. Rozbila jsem prasátko a vyrazila do výru velkoměsta! (přemluvila jsem rodiče, že fakt nemám co na sebe, a já fakt nemám co na sebe). Ale nepředstavujte si mě, prosím, jak "šopuju" v obchodním domě celý víkend a v každé ruce nesu 5 igelitek s logy ze značkových krámů, to ne! Moje taktika: rychle někam vlezu, rychle něco vyzkouším (rychle si jdu pro větší číslo), rychle zaplatím. Koupím si něco k jídlu. Rychle se vrátím do obchodu, abych to vyměnila za ještě větší číslo.
10. Jsem zdravá.
Tak se mějte fajn!
1. května 2015