rebarbora: Krásně jsi to shrnula Taky jsem si tímhle prošla - proč se mám snažit hrát na kytaru, když je na světě Matt Bellamy? Proč se mám trápit s překládáním, když překládá kdekdo a k tomu, abych se tím mohla živit, se nikdy nedopracuju? Proč kreslit, když své výtvory můžu vnutit maximálně tak čtenářům svého blogu?
A víš co? Došla jsem k úplně stejné odpovědi Dokud mě to bude bavit, je šumák, že v tom nejsem nejlepší. A nemá cenu se starat o to, co si myslí okolí, a kdo vytvořil co lepšího nebo hezčího. Koneckonců umění je subjektivní věc a hlavně: velcí umělci bývají vždycky objeveni až po smrti
Jo a navíc bych řekla, že když začneš dělat nějaký koníček fakt intenzivně, abys měla šanci v daném oboru prorazit, stane se z toho povinnost a vymizí ta prvotní radost, zkrátka to pak ty lidi nemůže ani bavit