hroznetajne: Jsou dny, kdy jsem ke všemu netečná a hádky (nebo jiné rozpory) se mě absolutně nedotýkají. Ale pak jsou prostě dny, kdy to možná až zbytečně moc řeším, přitom se mě to vůbec ani netýká.
Tak to si potom člověk řekne, jestli by ta kolegyně mluvila takhle "hezky" i tobě, kdybys tam nebyla, že? Ale tak to musíš hodit za hlavu .
Přesně tenhle typ hádek taky nesnáším. Co je ale smutné, většinou jsem to já, kdo dojde ke zjištění, že jsem neměla pravdu. A teď jak z toho ven .