Moje dětství

Jednou jsem se ptala ségry, co si představí, když se řekne dětství. Řekla, že si představí nás dvě, jak si hrajeme se záclonami na zahradě. Tehdy mě dojalo, že si pod tím pojmem představíme obě to stejné. Zahrada, záclony na hlavách, šátky, panenky, různé vyřazené hadry, které jsme neustále nosily jako závoje a v naší fantazii je přeměňovaly na svatební šaty. Ale když se nad svým dětstvím zamyslím o trochu víc, najednou najdu spoustu dalších věcí, které mi ho připomenou. Takže dneska s minimem textu. Nechť za mě promlouvají obrázky!

Dubínek.

Pískoviště a bábovky.

Prázdniny u řeky nebo na řece.

Hrášek.

Příbor se slonem.

Hurvínek na CD nebo v divadle. 

Bunkry z dek.

Vlak, kterým jsme jezdily s babičkou na zahradu. A ona vezla tašku na kolečkách, ve které měla vždycky kanistr s vodou, protože tam tekl jenom potok, ze kterého se nepilo.

Tyhle žvejky, které jsem dostávala jenom svátečně, protože byly drahý.

Léta na pálavě. To je název té lodě. 

A zažehlovací korálky. Nejlepší věc na světě.

A co si pod pojmem dětství představíte vy? :-)