Modrý nešvar

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Modrý nešvar, abych byla přesnější. Abych byla úplně nejpřesněší - Atlas hub. A kdo se stále nechytá, prostě sprostě Facebook.

Jsem na té úžasné sociální síti od roku 2009 (což mi ten chytrák nezapomíná neustále připomínat). Takže to příští rok bude 10 let. Strašný. Účet jsme si jednou s mojí spolužačkou na střední asi na měsíc deaktivovaly. Ano, DEAKTIVOVALY, protože tohohle svinstva se není možný jen tak zbavit. A byl to nejlepší měsíc mého facebookového působení. Když jsem si zakládala profil, bylo tehdy hrozně moderní psát statusy. A taky bylo moderní mít tam o sobě napsané snad úplně všechno. Od toho jsem později upustila a teď nemám na Facebooku ani narozeniny, ani stav, ani bydliště, ani školu, kterou studuju, prostě kromě jména tam nemám žádnou další informaci.

Přesto toho o mně Facebook ví víc, než bych si přála. 

Zkoušeli jste si někdy stáhnout archiv informací, které o vás Facebook ví?

Nedělejte to. Pokud jste ten typ člověka jako já, co si rád střeží svoje soukromí (tenhle blog je strašný soukromí, žejo) a nepotřebuje se exhibovat před ostatními (přiznejme si, k tomu ten posranej Facebook prostě je), tak si to nestahujte. Budete se chtít zabít.

Mám jednu jedinou spolužačku, která nemá facebookový profil. Jednu jedinou. Z 90 lidí jedna nemá profil. Závidím jí. Neskutečně moc. Byla jsem odhodlaná zrušit si profil po maturitě. Až dodělám střední, smažu se a všichni mi můžou posílat třeba pohlednice nebo poštovní holuby. Jenomže s nástupem na VŠ jsem se přidala do skupiny "Prváci fakulty bla bla" a "Prváci s nástupem 2016" a "Fakulta univerzity bla bla" a "Burza učebnic fakulty bla bla" anebo "Studentský spolek bla bla" a už jsem zase v tom kolotoči. V těchhle facebookových skupinách se řeší všechno. Testy z loňska, kdo jak učí, kdo jak hlídá při psaní testů, dávají se tam poznámky z přednášek, prezentace z předešlých let, prodávají se skripta, která jinde neseženete. A najednou už to bez Facebooku nejde. Už mi něčí rady tolikrát zachránily zadek... že tam prostě musím být, abych měla přehled. Nebo je to třeba jenom iluze, nevím.

Už dávno jsem fejs osekala tak, aby se mi nezobrazovaly ničí příspěvky. Nechci vědět, kdo se jak vdává a rodí, kdo jaký peče dorty nebo kde byl v létě o prázdninách. Vymazala jsem z přátel lidi, kteří mě v reálu ani nezdraví a nechala si tam jenom ty, se kterými se opravdu vídám. Smazala jsem o sobě veškeré informace. Povolila jsem zobrazování příspěvků z králikářských skupin, takže moje stěna jsou jenom samé fotky králíků, nic neškodného. Ale stejně... Představa, že úplně cizí lidi píšou moje jméno do vyhledavače, aby se podívali, jak vypadám, co dělám, jaké mám fotky, kde jsem byla.

JE TO ZVRÁCENÝ! JE TO DO PRDELE ZVRÁCENÝ! Proč má o mně Facebook vědět datum narození, telefonní číslo a co poslouchám za hudbu?

V tom archivu jsem si stáhla všechny informace, které vyvedukuje Facebook jenom z mých laiků (PANEBOŽE!!!). Takže o mně zjistí i to, co nikam nepíšu. Že jsem byla na koncertě Tarji, že mám ráda Chorvatsko, že ráda jím špagety, měla jsem rovnátka, chovám králíka, mám sestru, mám ráda Emu Watson, knihy, vtipný videa se zvířátky nebo seriál Penny Dreadful. Ví přesně na jaké reklamy jsem kdy klikla a komu jsem poslala jakou fotku. Má fotky mých prarodičů, které jsem jednou posílala ségře do chatu. FOTKY MÝCH PRARODIČŮ! Fotky lidí, kteří se nikdy počítače ani nedotkli!

Není to správný. Tohle není správný. Připadám si jako v pasti. A přestává se mi to líbit. Protože naše profily jsou stejně jenom takové naše malé iluze, které si všichni hýčkáme a upínáme se na ně. Když jsem tam ještě měla datum narození, psala mi ohromnááááá kopa lidí vše nejlepší k narozeninám. A jakmile jsme to smazala, nikdo si ani nevzpomene. Jsem ráda, když mi napíšu jenom ti, co si to skutečně pamatují. Ne ti, kterým to zobrazilo upozornění.

Je to smutný. 

zdroj obrázku