Hroznetajne | Julie měla zatmění

Zdá se mi, že jsem minule začala poněkud "zvostra". Rozhovořila jsem se o svém průjmu, zažívacích problémech a to naprosto bez rozpaků (děkuji za milé rady v komentářích, kterak se zbavit průjmu). Ale zase na druhou stranu říkám si, jsme lidi, ne? Důležitá rada, bojíte-li se někoho, nemáte někoho rádi, stydíte se před někým, představte si, že sedí na záchodě, úporně tlačí až má žíly na krku.

Zatmění. Všichni o tom mluví. Osobně z toho mám celkem depresivní náladu. My, lidi, takový chudáčci malinkatý, pobíháme si po té své Zemičce, jediné co můžeme, je zvednout hlavu a radovat se z toho, že se zakrylo Sluníčko. Nevím proč na mě spadl takový splín. Snad proto, že jsem si zase po delší době uvědomila, že zemřu, že toto zatmění nebudu moci pozorovat pravidelně, že je to něco, co se vidí párkrát za život. Něco tak pomíjivé, tak nehmatatelné, tak daleko, tajemné, hluboké, nekonečně krásné mě vždy zažene do kouta a já se místo radosti pouštím do víru myšlenek, o které jsem ani nestála.

Obávám se, že moje černě zabarvená nálada byla silně ovlivněna nekončícím průjmem. Ve střevech mám orchestr. Řekla jsem si dokonce, že by to stálo za nahrávku. Poslouchala bych jí potom jako MP3 po cestě domů ze školy. Škrunky, písk, čvachty, škrunk, škrab, škrab, šplouch... Pořád nerozumím těm procesům uvnitř lidského těla. Chtěla bych dovnitř strčit hlavu a projekt se cévami po krevním řečišti. zajela bych si do jícnu, přes žaludek, do ledvin, mezi jaterní buňky, a zase zpět, do míchy, do mozku, prosvištět okolo čelního laloku, do nosového labyrintu, do pusy, do hrtanu, do plic, hezky prošmejdit plicní sklípky (jako antikuřák bych se měla čím chlubit)a zase pomalu vystrčit hlavu (ne z konečníku, to fakt ne...). Vidíte, i po 3 letech intenzivní výuky biologie stále nic nechápu, protože mi nebylo umožněno si projet lidské tělo na pomyslném vláčku. Možná by jste argumentovali, abych se vtírla na pitvu, jenomže to bych zase nedal můj žaludek (o tom že je už 3 dny jako na vodě nemluvě).

Dokázala bych rozpitvat člověka? Dokáže Ikarus doletět až k Slunci? Kdyby bylo zrovinka zatmění Slunce, možná že ano ale to si bude muset počkat zase až na rok 2026.

Moc děkuji za hezké komentáře u minulého deníkového záznamu, měla jsem velikou radost, na chvíli jsem se tu necítila sama. Vždyť víte...