Je to důvod, proč jsem se neradovala z plnýho srdce z věcí, ze kterých jsem se radovat chtěla. Už navždycky budu mít díru v srdci a je mi jedno, jak moc klišoidně to zní.
Dne 12. září v 10 hodin večer nás opustil milovaný Edoušek ve věku 7 a půl. Moc mě to mrzí a neuvěřitelně celé naší rodině chybí. Myslím, že věděl, že jsme ho všichni moc milovali a teď už, Edíčku, máš klid a doufám, že už je ti dobře. Zůstal s námi, spinká u našich oken na svém oblíbeném polštářku a poblíž má svou nejmilovanější mlsku. A tak doufám, že už je ti za duhovým mostem hezky a skotačíš tam s ostatníma micuškama, skáčete z klece do klece, obskakujete míčky, cpete se senem a vojtěškovýma kroužkama, myjete si tlapky v miskách s vodou a olizujete si vzájemně kožíšky.
Milujeme tě.
