tlapka: To ať nám taťka nedělá takové věci, já už mám taky nového bobka zafixovaného jako Willíčka. Ale víš co, na jméně stejně ve výsledku tolik nesejde. My jsme pracně vybrali jméno Percy, aby bylo pro psa znělé, ladilo k prvnímu psovi, ale zároveň bylo dobře rozlišitelné... no a dnes mu říkáme ze zásady Perouši [čti Péro! Uši! - protože přesně to on je ]. A pak mám vybírat jméno pro dítě, proboha. Jo a úplatný je stejně.
Ten rozvrh, fuj. Úplně se mi vyplavily některé dávno potlačené vzpomínky. Některé zkoušky byly menší zlo než brzká rána u zápisu v neustále kolabujícím stagu.
Neúčast na srazu mě mrzí od začátku, když jsem zjistila, žes nedostala můj dopis, přidalo se i mrzení z toho, jak ses to dozvěděla. Příští sraz, vzhledem k tomu, jak v kuloárech rezonuje Ostrava, si vezmu na bedra já. A dobře mi tak!