iva: Ty jo, to vypadá na fakt těžkýho sympaťáka *palec*
Zdá se, žes měla fakt štěstí, když jste se potkali ;-)
myfantasyworld: To je tak krásně sladký a romantický. :)
Je skvělè, že jste se poznali. :)
zlomenymec: To zní jako docela fpoho týpek *palec*
A je si vědom toho, že Max Payne má údajně zabudovaný systém automaticky upravované obtížnosti dle toho, jak je hráč dobrý/špatný? Takže teoreticky čím větší perfekcionista, tím těžší to pak bude :D (ale nemám to ověřeno)
hroznetajne: Počkej, jako vážně? Jako vážně? Párkrát se nám stalo, že jsme jednu situaci zopakovali asi 5x a pošesté ty vojáci vyběhli úplně odjinud a jinak, což byl teda docela šok :D.
Tak to já to budu hrát na prasáka! *bum*
zlomenymec: Mělo by to upravovat jen to, jak jsou nepřátelé přesní, na to, odkud vyběhnou, by to nemělo mít vliv :D
Btw paříte to dohromady (jeden chodí, druhý střílí), nebo se jenom díváš? :D
hroznetajne: Hele fakt se nám to stalo a fakt jsme z toho byli v šoku, protože tohle se v Maxovi neděje normálně, takže co to jako bylo *sok*?
Mečoune, vážně mě tak podceňuješ a myslíš, že by mě BAVILO se JENOM DÍVAT? *cert*
zlomenymec: V jaké části se to stalo? *sok*
Jen se ujišťuju, abych měl munici, až přítelkyně nebude chtít pařit! Můžu se ohánět váma! :D
hroznetajne: Hele, myslím, že to bylo teď v jedničce, když jedeš na takovým vozíku skrze plameny (je to ta část, kde hraješ v nějaké tavírně nebo fabrice, kde taví nějaké kovy, nebo co to bylo) a když dojedeš nakonec, vyběhnou na tebe zleva (než se za nimi zavřou vrata a na ten vozík spadne trám), asi 5x jsme zemřeli, protože jsme úplně nemožný, když najednou nás překvapili ze dveří napravo, což se nikdy před tím nestalo. Martin mě když tak opraví :D.
Jo, to můžeš, akorát občas nejsem trpělivá a kradu klávesnici a to se teda nesmí *hi*!
a.: Vy jste oba takovým osobitým způsobem roztomilí, že tyhle články fakt zahřejou :)
a.: Fandím vám, je moc hezký vidět, že vám to klape... tohle téma se mě osobně dotýká a vím, jak náročný to někdy umí být, ale stojí to za to :)
sayonara: Teda... Já chci pracovat, a zatím tady prokrastinuju u tvého článku. Julí, měla bys psát víc. :-)
hroznetajne: Prokrastinace je naprosto v pořádku, schvaluji! Ale asi tě zklamu, kočko, jednou týdně je moje maximum, ale děkuju *srdce*!
rebarbora: Úžasný článek a krásná opěvná óda :) Ach, jak já vám to přeju! *andel* Buďte spolu dlouho šťastni *pusa*