Tento měsíc jsem byla hned dvakrát v divadle. Stává se, že se tam nedostanu celý rok, najednou hnedle dvakrát. První byli Smolíkovi v divadle Studio2 na Václaváku. Kdo jste milovali animovaný seriál Smolíkovi, rozhodně doporučuji se na představení podívat. Je to jak pro děti, tak pro dospělé, nasmějete se, a kolikrát se i herci odbourali smíchy a museli se pootočit, aby nevyprskli. V hlavní roli je Holubová (herečka pár exelánt) a Bohouš Klepl (ten co vyváděl, to jsem nežrala). Už jenom ty kostýmy a kulisy! Měli jsme lístky už od června, asi bude beznadějně vyprodáno. Vypadá to trochu stupidně, ale kdo miloval seriál, bude milovat i tohle. Dokonce zazpívali úvodní znělku seriálu v originální maďarštině!
Že jsem si raději nevzala Pištu Hufnágla!
Druhé představení už nebylo tak povedené. Vlastně to bylo nejhorší divadlo, na kterém jsem kdy byla. Představení se jmenovalo Srnky. Omlouvám se všem, kteří na tom byli, a líbilo se jim. Museli jsme tam jít skoro celá škola v sobotu, povinně. A už chápu, proč tam nahnali půlku gymplu. Jinak by tam sedělo 10 dospělých. Nekecám. Hrálo ochotnické divadlo Ty-ja-tr. Nic proti ochotníkům nemám, opomenu-li přeřeky a stres, který z nich malinko čpěl, výkony nebyly nejhorší. Jen ten humor mi nesedl. Nevím, jestli jsem konzervativní, zapšklá, nebo nemám smysl pro humor (to si zrovna nemyslím), ala tohle? Vrcholem vtipnosti bylo slovo kretén, svině a píča. Budiž. Když na podium přišel nahatý chlap, co si rukama držel bimbase, říkala jsem si: "Co tu kurde dělám?". Ten naháč za celé představení stihl ojet dvě ženy (řval u toho až zčervenal jako rak) a lidé se smáli a smáli a smáli. Další muž měl jakože implantovaná umělá oční víčka, která mu při mrkání klapala. Takže po celou dobu neustále mlaskal, jakmile mrknul. I to všem přišlo vtipné. Mně zpočátku taky, ale zlaté dobré přísloví praví : Opakovaný vtip není vtipem. Po 45 minutách mlaskání mi to vůbec nepřišlo vtipné, spíše trapné. Další chlap snědl hliníkovou vidličku a přes noc vyrostl o 80 cm, musí chodit skrčený, protože když se postaví, má závratě. Běhal po podiu s vystrčeným kaďákem a všem to přišlo velice humorné. A jak to celé skončilo? Napochodovaly 4 ženy s hrabicemi na hlavách, jakože srnky. Kouzelné srnky, co každému splní jedno přání. Taková debilina. Závěrečná scéna spočívala v tom, že se jeden z mužů do jedné srnky zamiloval a začal jí olizovat tu krabici na hlavě.
Všichni se chlámali, až se za břicho popadali. A já si řekla: "Doprdele, co to mělo znamenat? KDE BYL SMYLS? Jsem blbá, nebo co?" A opravdu se cítím špatně, protože mi přijde, že mi unikl smyls, že jsem byla v divadle jediná, které se to nelíbilo. Nebo to žádný smysl nemělo a já se měla smát tomu, že si nahatý muž drží po celou dobu hry pindíka. Kdo máte rád trhlé pitominy, budiž, pro mě to byla v podstatě ztráta času.
Obrázek vypovídá za vše...
Na představení jsem si vzala nové šaty, které jsem si nedávno nechala přešít z prababiččiných svatebních (ano, opravdu je to možné, jsou z pravé krajky, holky, kdyby jste je viděly!) a můžu Vám říct, že jsem se cítila bezvadně. Doufám, že jsem udělala dojem na toho třeťáka, co na mě pořád kouká. Hehe.
http://ddmpraha7.cz/divadlo-radar-ty-ja-tr/srnky.html
http://kultura.zpravy.idnes.cz/smolikovi-divadlo-034-/divadlo.aspx?c=A150512_151716_divadlo_ts