Hroznetajne | Každé ráno

Každé ráno si do autobusu sedne chlap v bílých pracovních montérkách a povídá si s řidičem. Dnes ráno mi to nedalo, vyndala jsem z tašky propisku, blok a psala.

A - pán v montérkách

B - řidič autobusu

C - pán v klobouku

D - Malý cikán

___________________________________

A - Ty si nasranej, voe, tebe zas něco vytočilo? Nespi! Tlustá kráva zase něco...?

B - Ne, tak mám servis zas...

A - A co ty policajti?

B - Ten čůrák má díru ve vokně a jede vole, jak čůrák...

A - Policajti, a von, voe, neumí lhát. Že prej jela dodávka a von to musel strhnout vole. Haha.

B - Stane se, voe, každej tejden něco.

A - Nevykroutil zatáčku a vzal tu značku, no. Kruhovej objezd. U nás je to zasypaný solí, cesty, voe. Jak vozej tu sůl, aby se nerospustila, voe? Hele, zase klobouček.

Přistupuje pán, celý oděný v kůži, na hlavě seriózní klobouk, knír a dlouhý šedivý culík.

A - Máte kouzelnej klobou kouzelníka Pokustóna, nebo Pana Tau?

C - Nene...

A - Kamelky kouříme, co? Já spíš lakyny. 

C - Ne, já červený.

A - Lakyny, voe...! Hele, zejtra pojede mladá, jo? Tu zas neuvidim. Já mám dneska klídek, hehe. Rozebrat kus střechy, dát tam 2 prkna, 5 metrů čtverečných  na celej den, pohoda, voe. A jak se vůbec jmenuje ta tvoje ménem?

B - Dana.

A - Dana? Takový tvrdý, vošklivý. Kdyby teda taková byla vevnitř, neřeknu. Hele, aby neměla ziku. Bacha na ptáka, voe.

B - ...

A - Zejtra má bejt hnusně, do práce asi nepudu. 

C - Takže nebudete mít do čeho píchnout, jo?

A - Ále, vona už je vopíchaná, voe. Haha.

Řidič autobusu si zapaluje za jízdy cigaretu.

A - Hele, po dlouhý době se mi něco zdálo. Sedim v lese, voe, tam klídek, zakouřil jsem si, ideální. Tak se měj.

Pán s kloboukem vystupuje. 

B - Zejtra má sněžit, nebo co?

A - Celá republika. *zíííív* Hele, čepička! Už jsem myslel, že nepojede!

Nastoupí malý cikán s kšiltovkou.

D - Můžu, strejdo?

A - Jasný. Vypadáš jak kadžo, co bys nemoh? Co ten gadžo, Příhoda, ještě jezdí autobusem?

D - Jo.

A - No, tak... Hele, malej, řekni mámě, ať šetří prachy na koupelnu. 

D - Co?

A - Mámě.

D - Co?

A - Chcete sprcháč, ne vanu. Řekni jí, ať šetří, včera mi to říkala.

D - Co?

A - Nic, voe... Hele, bloncka!

Nastupuje blondýnka, muž ji mlsně sjede pohledem a otře si koutky úst. Cikán hlasitě popotáhne hleny z nosu do krku.

A - Co výzo, kolik pětek?

D - Samý jedničky.

A - Haha, kam chodíš do školy, že máš samý jedničky?

D - Jednu 3 a jednu 2.

A - Kolik je 3 x 7 ?

D - Se ještě neučíme.

A - A do prdele. A umíte děleno?

D - Co to je?

A - Děleno je děleno. Do jaký chodíš?

D - První.

A - Kolik ti je?

D - Eee... 9?

A - Čoveče, už měl bejt ve čtvrtý, ne? Doprdele. Ale voni neměli ve škole místo, vid?

D - Se rozbil počítač, nemohli jsme dělat, včera.

A - No jo, bez počítače to nejde.

D - Já jsem zbil jednoho kluka, Dominika. Jsem ho zbil.

A - Co jinýho dělat ve škole, viď? Vždyť jsi chlapák. Tak čau.

Muž v montérkách vystupuje. Malý cikán si poposedne a popotáhne nudle.