Komentáře k článku: Urodziny
collette®blbne.cz: Hodně štěstí, zdraví a úspěchů jak v osobním, tak ve školním životě! :)
Co přijde, přijde. Nemá cenu nad tím příliš přemýšlet. Až to přijde, tak to přijde a budeš se s tím muset vyrovnat. Žij život co nejvíc naplno.
Kdysi jsem měla taky takovéhle období probrečených nocí. Pak jsem byla nemocná a ztratila jsem možnost skvělé budoucnosti, na které jsem pracovala celý život. Asi navždy mě to bude mrzet, ale na druhou stranu se teď rychleji otřepu a vidím více možností atp... Nemá cenu přemýšlet nad tím, jaké to bude, když / jestli to přijde. Až/jestli to přijde, tak to stejně bude úplně jiný, než sis představovala a na některé věci se připravit ani nejde. Na některé věci se připravit lze, na některé ne, na některé to nemá cenu. Přípravy typu lidí, kteří ví, že nevydrží déle než rok a chtějí vidět Eiffelovku, jsou ok, ale psychické přípravy, které způsobují bolest... nemá to cenu.
Mimochodem, spolužačka dneska měla narozky. Včera jsem jí udělala náramek, snad jí bude...
hroznetajne: Ach...děkuji za nádherný, milý komentář!!! :-) Snažím se příliš nesnít a nepřemýšlet o své budoucnosti, protože přesně tak to totiž nebude. Rozhodně bych nechtěla být zklamaná, že se v budoucnu něco nevyplnilo dle mých představ a snů, tak se snažím v hlavě urovnat si, co bych od života chtěla a zbytek? Nechám na osudu :-) Kšá ošklivé myšlenky! Kšá!
Snad se náramek líbil, já mám z HANDMADE vždycky největší radost, představa, že na mě někdo myslel při vyrábění toho dárku, úžasná představa :D
zo: Eh, takový myšlenky nesnáším! Úplně tě chápu, je to hrozně deprimující!
Každopádně všechno nejlepší k narozeninám *pivo*.
PS: nějak se mi kously zprávy na Twitteru, tak nemůžu odpovídat *se*.
---
zo.pise.cz
hroznetajne: Moc děkuji za přání, s twitterem v pohodě :) napiš zas někdy jindy :D tak alespoň nejsem sama s depka myšlenkami :D
zlomenymec: KURWA MASZ! (nic jiného polsky neumím *smich*)
A ty pocity mládím nepřekypujícího těla máš pořád, nebo jen teď? Já jen že by to mohlo být tím počasím, zatímco až přijde jaro a léto, budeš aktivní a čilá a vůbec, prostě happy jak dva grepy!
A jestli to trvá celoročně, tak by ti možná pomohla fyzická aktivita, to je nejlepší antidepresivum! *bezim*
(co to je paprča?)
Ad přemýšlení o smrti - nejlepší je využít té myšlenky, že nic netrvá věčně, k zlepšení svého života. Nějak. Udělat něco jinak. Udělat něco, cos chtěla dlouho udělat, ale ještě jsi to neudělala. Říct blízkým že je máš ráda a tak. To pomáhá :)
Jo a málem bych zapomněl - všechno nejlepší!
https://www.youtube.com/watch?v=B98KWh-2Kp4 :D
(P.S.: Jak vyplÍvá z názvu...? :D)
hroznetajne: Běhání mi hodně pomáhá na vztek. Bývala jsem hrozně vzteklá, agresivní, taková puberta blbá, no, ale běhání (žádné maratony) my pomáhalo vždy :-)
Co se paprči týče, nějak automaticky jsem počítala, že to znají všichni, máme doma takový soukromý slovník (trošku slovensko-český), paprča je hrubším výrazem pro pacičku :D :D blízkým říkám neustále, že je mám ráda :) občas ne tak často, ale snažím se :D
Co se změny života týče, já bych ráda něco změnila, ale jsem v pozici, kdy to ještě tak moc nemůžu rozhodnout já. Já jsem spíše pro velké změny a ty nikdo v mém okolí zrovna nemá rád... Samé konzervy tu jsou :(
Děkuji za nádherné, žhavé blahopřání, náležitě jsem si ho užila !!! :D
P. S. = já jsem ostuda ostudatá, fuj... Hrozně se stydím *hi*
P. P. S. = děkuji za nádherný komentář :-)
zlomenymec: A jakou velkou změnu bys třeba ráda udělala? *sok*
Věděl jsem, že přání udělá radost :D
Není zač :)
hroznetajne: Jéééje...takto se mě neptej dvakrát! Hnedlevedle bych pláchla na jiné místo, mezi jiné lidi, do jiných koutů světa a vyprdal se na všechno!!! (trochu jsem to přehnala, ale tak nějak to občas mívám a ne a ne se toho pocitu zbavit)
alienor: Všechno nejlepší! :)
Jinak já taky měla období, kdy jsem brečela v noci do polštáře strachem o svoje blízké, ale časem jsem si uvědomila, že tím si teda fakt nepomůžu. Až to přijde, tak to přijde a je zbytečné se tím trápit předem. Stáří a smrt je přirozená součást života, nedá se s tím nic dělat. Prostě se snaž vážit si toho, co máš, dokud to máš, ale netrap se zbytečnými starostmi ;)
hroznetajne: Já vím, máš naprostou pravdu. Vážím si těch, co jsou kolem mě, příliš se tím už nesoužím, jen jsem si tak vzpomněla, jak jsem z toho bývala hodně špatná. Vždy, když se tady s něčím svěřím, tak se hned najde kopa lidí se stejnou zkušeností nebo problémem, tak alespoň v tom nejsem sama :D :D a ono je člověku hnedle lépe :D