zo: Podle mě je důležité si takové věci připomínat, abysme nezapomněli, co jsou lidé schopni udělat. Do Terezína se taky letos chystám, pokud tedy bude ještě místo, známe to, školní akce... Rozhodně to ale byl zajímavý článek.
---
zo.pise.cz
hroznetajne: No, s místem je to tam nějaké prapodivné. Kdysi jsem jela s rodinou a byl problém dostat se dovnitř, vůbec nevím proč... Ale se skupinou a zamluvením napřed to nebude snad prblém :-)
alienor: Taky jsem tam se školou byla. Krematorium na mě ani nepůsobilo, zato v Malé pevnosti mi opravdu nebylo dobře a cítila jsem dost velkou tíseň.
O válku a holocaust se taky hodně zajímám, psala jsem o tom seminárku na gymplu i bakalářku na VŠ.
Můžu na toto téma vřele doporučit knihu "Životy ve vypůjčeném čase", je to neskutečně silná a dojemná kniha, svědectví manželského páru, který přežil Osvětim a další tábory smrti.
hroznetajne: Moc děkuji za doporučení, rozhodně se kouknu :-) knížky na toto téma já můžu, takže se o prázdniny asi zase naladím na depka vlnu :-)
tlapka: Ještě jsem tam nebyla, ale myslím, že je to něco, co by měl vidět každý. Uvědomit si, co za příšernosti jsou lidé schopni dělat jiným lidem. Cizím, anonymním, kteří za nic nemohli.
hroznetajne: Přesně tak. Také můj názor... Kdyby jste viděli, co tam bylo Němců. To mi přijd fajn.
Rozhodně doporučuji navštívit, ale podotýkám, že to není pro každého. Znám spoustu lidí, co mi řekli, že to zkrátka neunesli a podobné věci (památky, filmy,knihy,...) nevyhledávají, prostě je to moc trápí. Ale to asi každého.
tlapka: Právě, taky z toho mám trošku obavy, jsem docela "měkká". *hi* V tomhle mi vyhovují třeba právě ty knížky, můžu si je dávkovat podle potřeby.
Jo a líbila se mi tradice, když se na naší škole konaly exkurze do Osvětimi, tak že se vždycky každá skupinka složila a koupila květinu, kterou tam pak položila. :)
hroznetajne: Jo Osvětim je už prý jiné kafe. Také bych tam jednou ráda jela. To s tou květinou je moc hezké. Takové projevení úcty i ze strany mladších. Moc pěkné :-) Jinak on když si člověk vezme k srdci víc i tu knihu, na depku to bohatě stačí :-(
zlomenymec: V Terezíně jsme byli kdysi na střední a zanechalo to ve mně podobné pocity :( (na normálního člověka to tak působit musí, řekl bych).
Z celé té prohlídky mi ale v hlavě utkvěla malá cela, ve které byl doslova přikován Gavrilo Princip za vraždu Františka Ferdinanda de Este a jeho manželky... kdyby věděl, jak to s ním dopadne, možná by si to rozmyslel :)
hroznetajne: Ve zdech té cely se drží kostní tifus, kterým prý trpěl... Raději jsem tam nešla :D ale je tam stále uprostřed té samotky věnec s ruskou stuhou.
boudicca: V Terezíně jsem byla na vícedenní exkurzi se školou, takže jsem tam i přespávala (naštěstí v budově kompletně zrekonstruované, takže jsem žádné pocity tísně necítila). Malá pevnost na mě působila úplně stejně, bylo to hrozně depresivní, děsivé, plné zoufalství... Já jsem byla v Terezíně v prosinci, všude sníh a mokro, brzy tma, takže i to počasí tu atmosféru hodně dokreslovalo.
V odkazu na blog máš víc ;)