atraktivnistrasilka: Já už se začínala bát, jestli tě v té škole nezavřeli. Říkám si, Julie nic, to se muselo něco špatnýho stát. No a skoro ne, ač rozbitej router je teda pěkně na nic, vím o tom svý.

Vyjádřila bych se k tomu ostychu. Nuže tedy - bojím se jít do knihovny, abych se tam znovuzaregistrovala, bojím se objednávat si někde jídlo, bojím se nabíjet si jízdný, neumím se bavit s lidma, který tak dobře neznám, bojím se kluků ("bojím"), bojím se chodit mezi lidi, neb mám pocit, že na mě neustále někdo kouká, bojím se jít mezi vlastní příbuzný na Vánoce, bojím se naprosto všeho Není to vyloženě ostych, ale asi trochu rozumím. To co mám já je pěkný náběh na sociální fobii. Ale co mi táhne na tu plnoletost, byla jsem od rodiny hozena do vody, takže už jsem se naučila nepřemýšlet nad tím, jestli na mě v autobuse nikdo nečučí, a tak dále. No ještě je přede mnou dlouhá cesta, ale ono to půjde, musí.
Jinak jsem moc ráda, že se ti na škole relativně líbí. To je důležitý, moc důležitý. Hlavně, ať ti to jde a vydrží, držím palečky