Komentář, na který odpovídáte

11. 12. 2016 - 05:27
 

iva: Těšilo mě být pvním přejcem
Já jsem se prý původně měla jmenovat Ondrášek... No, nevyšlo to Ale dodnes jsou mi všichni Ondrové sympatičtí na první dobrou. Oficiálně se jmenuju Iva podle manželky pána, co vezl mámu do porodnice, čemuž samozřejmě vzhledem k tomu, že Iva je hned po Ondřejovi věřit můžu i nemusím. Ale vzhledem k tomu, že řidič se jmenoval Zdeněk, sama za sebe si myslím, že jsem přeci jen vyhrála
Se jménem Iva jsem se prvně potkala v knize a bylo pěkně divné číst o hrdince s MÝM jménem. Zejména, když ta holčina byla adoptovaná černoška. FAKT DIVNÝ. Další Ivu jsem poznala tak někdy v mých devatenácti a obě jsme byly překvapené, že žije ještě nějaká další reálná bytost se stejným jménem. Pravda je, že moc nás není. Ale sem tam nějaká spisovatelka, herečka nebo zpěvačka a tak se objeví. Nejvíc mě ale potěšil jeden pán z vyšetřovačky, když se tak zasnil a přiznal, že Iva se jmenovala jeho první láska. To bylo milé.
Nejvíc mě dokáže naštvat, když mě někdo oslovuje Ivano. To já nejsem, sakra, já mám svátek v prosinci a Ivana v dubnu!!! Navíc mi tak naši říkali, když jsem jako malá něco provedla. A babičky soused mě trápil IVENOU, to jsem i plakala.
Letos jsem zjistila, že maminka holek spolužáka se jmenuje taky Iva, nejspíš se bavila úplně stejně jako já, když jsme si SMS přáli k svátku
Moje jméno mi vlastně vyhovuje, už jen tím, že je krátké, jasné a ne úplně obvyklé. Za těch víc jak čtyřicet let společného soužití mě ani jednou nezklamalo, nevypeklo, neublížilo mi.
Co se týče holčiček, jméno pro Starší jsme měli vybrané dávno před jejím narozením (mě e to jméno líbilo vždycky a manžel chtěl svou dceru pojmenovat po své babičce), jméno pro Mladší byl oříšek zejména proto, že já jsem si trvala na Honzíkovi a manžel na Kubíčkovi. Když mi doktor řekl, že budou obě holčičky, nutila jsem ho, ať ten ultrazvuk prohlídne pořádně, protože pro holku jméno nemáme. Smál se mi, že máme ještě spoustu času na hledání. Byla to dřina, ale stihli jsme to. Nakonec jsem v podstatě vyhrála já a máma má radost, protože Mladší má svátek v den, kdy ho slaví ona (i když se jmenuje jinak). Mladší je se svým jménem spokojená, Starší občas držkuje. Ale většinou se spokojí s vysvětlením, že se jmenuje po prababičce, kterou měl táta moc rád.

Jo a my říkáme "pipina"

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Julie²