atraktivnistrasilka: Naše babička si nechává většinou říkat právě Julko. Nebo jí tak alespoň oslovuje její sestra, když jí volá. Jinak jí všichni oslovují příjmením, tedy "paní XY". A nebo babi/mami. Ona už těch kamarádek přece jen tolik nemá. Občas potkám sousedku z vedlejšího vchodu a zeptá se mě, jak se má Julča. Zažité je "babička Julie", ale já přece jen radši říkám to "Júlia", taky by se mi nelíbilo, kdybych přijela do jiné země, aby mi přetvořili jméno (ač ho fakt nemám ráda).
K Tereze - jak říkáš, ono hodně záleží na tom, kdo mě osloví "Terko". Babička z tátovy strany mi většinou říká "Terčí", ale to by mi zas znělo divně od ostatních. Máma mi říká "Terý", kamarádky to většinou neprodlužují, takže mi říkají a i do zpráv píšou "Teri". Učitelky mají většinou tendence zdrobňovat, takže jsem Terezka. Ale všimla jsem si toho, lidi prostě u mě ty pohnutky mají, nevím, jestli na ně působím tím dojmem... Asi ano. Neposoudím to. A babička, jakožto Slovenka, nepoužívá takové to klasicky zažité české "pátým pádem oslovujeme, voláme", takže "Terka" za každých okolností.