atraktivnistrasilka: Často přemejšlím, jestli si s dětma jen hraje jejich vlastní mozek, nebo jestli je to jakože opravdu.
Osobní zkušenost s tím nemám. Naštěstí.
Akorát jednou se stalo, že někdy před pěti lety umřela sousedka z bytu nad námi. Doma. To byl večer, když jsem tam slyšela ránu. Pak jsem měla asi týden pořád špatný pocit, ptala jsem se mámy, jestli tu sousedku viděla, v noci jsem se budila, všichni si ze mě dělali legraci, že mám bludy... No, a pak jí tam našel její syn. Od tý doby věřím svým špatným pocitům.

Znám ale lidi, co si museli od faráře nechat očistit byt, a jedna paní mi řekla, že si z minulých životů nesu cosi, a to, co mi řekla, mě úplně vykolejilo, protože vystihla můj přesný problém. Ale třeba se jenom trefila. Od té doby nevím, co si mám o takových věcech myslet. To je i důvod, proč jsem začala na krku nosit neutrální ležatý kříž, ač jsem ateistka.