hroznetajne: Taky je to možné , třeba jen jejich fantazie jim nabízí obrazy, které v dospělosti už nemáme. Ale taky jsem slyšela, že děti jsou čisté duše, které jsou otevřené věcem, které nejsou z našeho světa, později tuto schopnost ztrácíme...

Tak to je fakt divný, to s tou sousedkou... Podle mě to bylo něco jako šestý smysl? Jako když na někoho myslíš a on ti v ten stejný moment zavolá. To se mi třeba stává pořád .
Něco o minulých životech jsem taky slyšela. Jedna moje kamarádka dokonce věřila na stáří duší, že se prý pozná, žes tu byla na světě už před tím a jsi stará duše. Nebo jsi naopak mladá duše. Mladé si prý hodně užívají života, rádi riskují a dělají nové věci, staré duše jsou zase rády doma a obecně jsou introvertnější a hodně uzavření do sebe. Můžeš tomu věřit, nemusíš . Je ale pravda, že když jsem byla na brigádě ve škole a učila jsem malé děti, jedna holčička byla taková dost zvláštní. Mluvila úplně jinak než ostatní děti a kdyby nebyla ve třídě její sestra (která byla jejím opakem), řekla bych, že to je výchovou. Tehdy mi jedna učitelka řekla, že je to stará duše, která toho má už hodně za sebou. A fakt jsem z ní měla takový pocit .