hroznetajne: No právě, kdybych si to připustila, tak bych asi už nikdy nebyl v klidu... Na osud svým způsobem taky věřím. Nebo možná na tu myšlenku, že něco se musí stát kvůli něčemu, za nějakým účelem. Uspokojuje mě si pak všechno negativním nějak zdůvodnit.

To je zajímavý! Děti jsou prý pořád dobře naladěné, nic jim není odporné . Škoda, že jsme zapomněli, jaké to je být dítětem...