atraktivnistrasilka: To víš, já jsem už takovej typ. Z nějakýho důvodu jsou mi velcí psi sympatičtější. Ono to ale možná může být tím, že se kolem mě vždycky vyskytovaly malé štěkny (prarodiče měli jezevčíky a teď jorkšíra, teta malýho pudla, její táta ještě menšího a vzteklejšího pudla, sousedky co bydlí vedle mají pražské krysaříky). Pak jsem jednou jela k tátově přítelkyni, když měla její fenka štěňata - úžasnej pes, švýcarskej ovčák, byla jsem úplně vedle, když mi položila tlapky na ramena. Div jsem neupadla. Potom se sem přištěhovala sousedka a měla boxera - taky dokonalej pes, občas jsem ho chodila venčit. No a pak jsem jednou potkala chlapa s briardem - a zamilovala jsem se. Do briarda, ne do chlapa. S vlkodavem to bylo něco podobného, kousek od naší chatové osady se jednou konala nějaká jejich výstava a já pak potkávala vlkodaví průvody cestou ze sámošky. Úžasní psi. Racionálně to prostě nevysvětlím. Na telatech je prostě něco, co se mi líbí. Naopak na štěknách se mi nelíbí, že to jsou povětšinou kočkopsi, čůrá ti to doma a tak. Aspoň jorkšíři to velice rádi dělají. Takže je to prostě o preferencích, já věřím, že malí psi někomu přijdou roztomilejší a lepší a chápu proč. Jen u sebe nedokážu odůvodnit, proč to tak nevidím.

Kdyby jen nad námi, ale ta sousedka ještě upadla v místě, kde mám postel... Takže jsem tam kolik nocí spala a nade mnou mezitím...