Mečounův řetězák díl první

Protože je tu někdo, kdo si myslí, že jako udává trendy, tak tu taky musíme být my, co se těch trendů dobrovolně držíme. Nechala jsem se zlákat Mečounovým řetězákem (Tlapko, pozor, někdo ti tu tiše šlape na paty), takže tady jsou mé odpovědi.

1. Tvoje oblíbená kytka?

Super jsou všechny, které můžete sníst (haha). Ale jako okrasné mám ráda všechno s drobnými kvítky (heřmánek, měsíček, kopretina, sedmikráska, sněženka a tak).

2. Věříš na mimozemšťany?

Vlastně ani moc ne. Ale netroufám si tvrdit, že naše planeta je jedinou nositelkou života. Spíš to vidím tak, že někde jinde se odehrává nějaký život, ale ne třeba na úrovni člověka. Spíše ve formě buněk nebo něco podobného. Ale na zelené postavičky v talíři asi nevěřím. A kruhy v obilí jsou podle mě podvrh.

3. Vyjmenuj tři umělce, kteří tě nějak inspirovali nebo ovlivnili.

Jejda. Každý umělec, který mě zaujme, mě v podstatě ovlivní, protože si vždycky vzápětí o něm najdu snad všechny existující informace, vykradu všechny knihy v knihovně, které jsou o něm k dispozici atp. Z literatury to je třeba Čapek, Sartre nebo J. K. Rowling. Z malířského umění mám slabost pro Egona Schieleho (bystří si jistě povšimli). Mám moc ráda režiséra J. P. Piageta a spoooooooooustu dalších.

4. Tví oblíbení lidé?

To je divná otázka. Mám jako mít oblíbené lidi? Tak když v sobě nechám promluvit asociála, tak jsou to všichni z knih :D. Když mi lezou na nervy, tak je zavřu. 

5. Rozpovídej se o někom, do koho jsi zamilovaná nebo o někom, koho miluješ.

Fajn. Má uhrančivý pohled. Úplně se v něm ztrácím, když se na mě dívá. Miluju, když mě ovíjí pažemi. Zbožňuji, jak mě tahá za vlasy. Nemusíme mluvit, stačí, když se díváme z očí do očí. Rozumíme si. Jsme spřízněné duše. On je totiž dokonalý. Má pěkný zuby a velký ruce, žíly na nohou a ostře řezanou bradu. A taky mi rozumí. A taky neexistuje, protože jsem si ho právě teď vymyslela. 

Dobře, teď vážně. Lásku se snažím dávat v podstatě všem okolo sebe. Jestli to dělám dobře, to nevím. Ještě jsem se nikoho nezeptala.

6. Tvoje oblíbené psí plemeno?

Nikdy jsem žádného psa neměla, nemohu posoudit. Nemusím moc velké psy a potom taková ta bojová plemena, co jsou celý šlachovitý a neustále zaťatý a agresivní.

A taky ve mně vzbuzují respekt psi o velikosti menšího poníka. Takového bych si asi nikdy nepořídila. Vím, co přesně nechci, klasika. 

7. Napiš krátký příběh nebo básničku o tom, jak na tebe působí tvoje oblíbené roční obodobí.

Byl jednou jeden básník a ten se rozhodl, že napíše nejlepší báseň svého života. Sedl si v lese na  pařez, zavřel oči a snažil se pochytit inspiraci. Chtěl napsat báseň, která by pojednávala o jeho nejoblíbenějším ročním období. A tak seděl a marně si lámal hlavu s tím, kde začít. Miloval léto pro jeho horkost. Léto pro něj byly meruňky, rudé třešně, kapky potu na čele, štěbetající vlaštovky, zrající obilí. Podzim pro něj byly všechny odstíny žluté, země připravující se ke spánku, vůně chladného deště a vítr ve vlasech. Zima oblékala bílé šaty, zpívala tichým šepotem padajících vloček, ukolébávala medvědy ke spánku a pole pokrývala hebkou přikrývkou. Jaro bylo v jeho představách plné šťávy, mízy, bylo plné života, který prýští z každé skulinky. Jaro vonělo po květinách, které rozsévají své pyly do dalekých krajin, vonělo čerstvě narozenými mláďaty savců a bylo plné hlasitého bzučení soustředěných včel. Básník proseděl na pařezu celý rok. A celý rok pozoroval, jak se les kolem něho mění z krásy do ještě větší krásy. Až se sám stal součástí světa kolem. Propadl se i s pařezem a stal se jarem, létem, podzimem i zimou. Voněl houbami, laním mlékem, borůvčím a tlejícím jehličím. 

Sakra, na čem to jedu...

8. Jaká jsou tvá oblíbená jména?

Z klučičích jmen se mi líbí třeba Jiří, Dominik, Ondřej nebo třeba Robin. Ale možná proto, že se objevují u nás v rodině, tak mi jsou tak nějak blízko (teda až na toho Robina). A co se dívčích jmen týče, tam moc favoritů (favoritek :D) nemám. Líbí si mi třeba Emílie, Lídie, Olivie, Amálie (proč si jsou podobný?). Mám ráda i to svoje. Super hustý jméno je třeba Venuše :D.

9. Máš ráda plazy jako domácí mazlíčky? Proč ano, proč ne?

Moc se mi nezamlouvají. Nemám z nich vyloženě fobii, nemám k nim odpor. Spíš se necítím dobře v jejich blízkosti. Jednou jsem na hada narazila ve vodě, když jsem chodila po mělčině. Příšerně mě vyděsil. Ale nevyvádím tolik, jako třeba moje babička, které se z nich chce zvracet, jenom je vidí v televizi. Co se mi na nich taky moc nezamlouvá je, jak jedí. Vypadá to děsivě, jak to do sebe soukají. 

A potom je tu chudák Malý princ, Harry Potter, Mauglí, Adam s Evou a tak dále, že jo.

10. Jak na tebe působí umění nebo hudba?

Působí na mě docela dost. Teda pokud chci, aby na mě působilo. Když nemám náladu, tak jsem ke všemu netečná (a to i k hudbě). Ale když si potřebuji navodit nějaký pocit, hudba mi k tomu hodně napomůže. Působí na mě ale třeba i obrazy.

11. Máš radši pláže, nebo hory?

Pláže. A ne proto, že bych se na nich ráda válela. Mám ráda moře. No, já ho miluju. Uklidňuje mě v něm být, dívat se na něj, poslouchat ho, ochutnávat ho, vnímat ho všemi smysly.

12. Vnitřní, nebo vnější zahrada?

Nejsem rasistka. Všechny zahrady mají právo na svou existenci.

13. Máš ráda krátké nebo dlouhé vlasy?

Jakožto nositelka nezkrotitelného vlnitého vlasového porostu, který v zimě překáží pod čepící a v létě hřeje jako deka, bych byla nejraději, kdyby lidé chodili holohlaví. Dlouhý vlasy ucpávají odtokové kanálky. Závidím klukům. Děsně moc.

14. Tvoje oblíbená vzpomínka z dětství?

Když jsem se rozjela na kole bez přídavných koleček a dokázala jsem udržet balanc.

15. Jaká snová nebo "surrealistická" věc se ti kdy stala?

Jednou se mi v hlavě utvořil velice realistický obraz mého strýce, který žil na Slovensku a kterého jsem viděla asi jen dvakrát v životě. Za deset minut volala mamce sestřenice, že strejda zemřel. A to jsem měla teda fakt hnusný pocit. Od té doby, kdykoliv na někoho z ničeho nic pomyslím, hned se klepu strachy, jestli mu něco nění.

16. Kde cítíš, že se zastavil čas?

V jedné sámožce u nás ve městě. Vypadá stejně, jako když jsem tam jako malá chodila s mamkou nakupovat bezlepkovou mouku. Mají ji tam pořád. Na stejném místě, ve stejném regále, jenom za vyšší cenu :-). Za pokladnou sedí paní ve fialové zástěře a markuje na čudlíkové kase. Jezdí se tam rachtajícími kovovými vozíky po kostičkované dlažbě. Rohlíky jsou vyrovnané do úhledných řad. No prostě sranda. 

17. Jaké máš ráda kočičí plemeno?

V kočkách se vyznám stejně jako ve psech. Vůbec. Moc se mi nelíbí takové ty bez srsti. Líbí se mi ty vznešené, chlupaté, do kterých si chcete zabořit celý obličej a zemřít v nich, protože jsou hebké a teplé. Takový kočky se mi líbí. A takovou si přesně nikdy nepořídím, protože ty chlupy musí být VŠUDE.

18. Líbí se ti pihy?

Nijak zvlášť. Měla jsem takové divné na krku, tak jsem si je nechala odstranit. Takže k pihám mám, řekněme, odtažitý vztah :D.

19. Jaká je teď tvá oblíbená věc?

Kniha. Ale to vždycky.

20. Jaký je tvůj skrytý talent?

Dokážu sníst vražedné kombinace jídel a dožít se rána. 

Jo a taky umím hodně dobře snít s otevřenýma očima. 

A taky umím dobře stalkovat. Nikomu to neříkejte. Stejně bych si to zjsitila!

Obraz by Egon Schiele - autoportrét

DRUHÝ DĺL >>>