Článek Květeňátečko
Komentáře k článku: Květeňátečko
zo: Já se braní krve strašně bojím, když jsem byla menší, tak mi ji jednou museli kvůli něčemu brát a málem jsem se porvala se setřičkou (chudák, je strašně milá, tohle si nezasloužila).
S umělcema zkušenosti nemám, sice jsem se plus mínus dva roky pokoušela sbalit (tzn. blbě jsem čučela a sem tam se pokoušela zapříst rozhovor) svého bývalého spoluhráče (oba jsme kytaristé), ale bylo to bezvýsledné a dobře že tak. Za 1. byl věřící a já bych se v životě něpřinutila chodit do kostela (nemluvě o vstávání na nedělní mši, 
) a 2. jeho babička by v tomhle případě byla ztělesněné zlo. Ale ten můj elektrikář má zase úchylku na zbraně. Jakékoliv. Nože, luky, mačety, katany, pepřáky, střelné zbraně (zatím jen na air soft), všechno doma má. Ještěže jsem z nás dvou já ta výbušnější 
. Elektrikář jakejsi.
---
zo.pise.cz
hroznetajne: Samozřejmě že ty jehly a pytlíky s krví nejsou nic, v čem bych si libovala, ale je to prostě dobrá věc a to je důvod, proč jsme tam šli 
a že mi to bude příjemné jsem ani neočekávala 
třeba se jednou odhodláš a pokud ne, tak si nemusíš zoufat
Na elektrikáře sběratele si dej bacha zní to děsivě
chaostheory®pismenkuje.cz: obdivuju každého, kdo daruje krev. u mě to nepřipadá v úvahu, dělá se mi špatně, jen si představím obyčejný odběr - nebyla jsem na něm kvůli tomu už apoň osm devět let hned se sesypu. takže máš můj obdiv. ten postcrossing je super, vím, že to praktikuje hodně lidí odtud, ale asi by mi bylo líto těch peněz... můžu se zeptat, na kolik tak vyjde 1 pohled někam dál do zahraničí? vypadají nádherně
P.S. přidala jsem si tě tady do přátel, snad to neva 
hroznetajne: Spoustě lidem to nedělá dobře. Byla jsem se tam ještě týden před odběrem podívat s kamarádem (mimochodem, kluk jak hora) a když nám sestra ukázala jehlu, celý zbělal a musel si lehnout na lehátko smála jsem se mu, což ode mě nebylo hezké, ale když jemu se odkrvil úplně celý obličej!
Postcrossing Ti může lézt do peněz, pokud začneš posílat jak divá, ale já posílám jen 1 pohled za týden. Pohlednice stojí v obchodě pár korun (5kč, 3kč...) a za známku dáš 25,- po Evropě nebo 30,- mimo Evropu (ale když jsem na pohled do USA nalepila známku za 25Kč, taky došel)
Do přátel si mě samozřejmě přidat můžeš, potěšila jsi mě
tlapka: Přečti si Lady Fuckingham místo Šedi, tam si krásně obohatíš slovní zásobu.
Hrozně se mi líbí pohled z Portugalska a gratuluju i k Estonsku, myslím, že tyhle země se ti docela poštěstily. Jestli můžu dodat něco k cenám poštovného, tak ta známka za 25 korun opravdu stačí i pro neevropské země, akorát to nejde letecky. Aspoň to tvrdí pošta, já jsem žádné velké rozdíly v doručovacích dobách nezaznamenala.
A 
za krev. Já bych si asi netroufla, nevadí mi sice přímo ten odběr, ale od děcka jsem mírně chudokrevná a mám nízký tlak, že občas i omdlím, takže by to nebylo to pravé ořechové. Ale jestli se někdy srovná a zamakám na fyzické stránce své existence, tak bych pomoct určitě chtěla.
hroznetajne: Estonsko mě velice překvapilo, to ano
Teď budu mít asi první zatoulaný pohled, posílala jsem do USA a už přes 30 dní nic, tak se modlím 
zo: 30 dní ještě jde, neboj, třeba ještě dorazí . Můj úplně první pohled byl do Ruska a dorazil po 69 dnech, takže to snad ještě do Ameriky vyjde 
. A posíláš někam do USA nebo kam? Na tom by to třeba taky mohlo záviset.
---
zo.pise.cz
alkoholik: téš su dárca krve, už si dělám zálusk na stříbrnů medajlu, chcel som chodit darovat aj plazmu každý měsíc, ale mosá sa až do brna, ale aj tak začnu chodit, navíc som uvačoval o kostní dřeni, neměl som na to eště odvahu, ale su rozhodlé, jak pujdu příště darovat, toš sa zapíšu do registru
je to super pocit pomoct někemu, přemýšlal som aj nad nějaků charitativnů činosťů, baví ně pomáhat, třeba som kdysik chodil do klubu pro mládež kde sa mladým vymýšlala činost aby sa neflágali po ulici nefetovali a tak, jako celkem naplňující
boudicca: Hlídač v bruselském muzeu se snažil sbalit mě, ale byla jsem velmi nekamarádská, neměla jsem na něj náladu S knihovníkem držím palce! Máš spoustu možností, jak navázat konverzaci, jestli se tomu tak ještě nestalo. Vždycky se třeba můžeš jít zeptat, co by ti doporučil v tom a tom žánru... Já takto ráda vzpomínám na knihovnici v mé první knihovně. Tehdy jsem četla i tři čtyři knížky týdně, chodila do knihovny každé pondělí a ta zlatá paní mi odkládala všechny novinky, co by se mi mohly líbit
První darování krve musí být skvělý pocit. Škoda, že moji nechtějí
hroznetajne: Jo jo, taky knihovnu miluju (ne kvůli knihovníkovi), máme ve městě zrovna celou novou, krásnou, opravenou, ach jo
Jakto, že nechtějí? :-/ Ony občas překážejí některé prodělané nemoci a pod., no... to se nedá nic dělat :-/
boudicca: Tak tak. Na druhou stranu, mám nejfrekventovanější možnou krevní skupinu, takže bych svět nejspíš stejně nespasila