chaostheory®pismenkuje.cz: to je paradni, mit takovou "fotku". ja zadnou takovou nemam
taky myslim, ze clovek se neustale meni a je vlastne neustane nekym jinym.
na video kouknu pozdeji, jsem ve vlaku a wifi nestoji za nic. ale uz se moc tesim
atraktivnistrasilka: Vím, že třeba za posledních pět let jsem se změnila dost. Samozřejmě po té fyzické stránce, nad kterou v článku hlavně polemizuješ, to rozhodně. Po té charakterové taky, ale ta změna není tak znatelná. Jakkoli si říkám, že mám jiné smýšlení a chování, tak když se dostanu mezi tu starou „partu“ lidí, mezi kterými mi moc dobře nebývalo (a už to budou dobré 3 roky, co jsme se nadobro rozešli - tedy spíše co jsem se s nimi „rozešla“ já), chovám se zase úplně stejně jako před těma X lety. Taková nedůtklivá raněná laň. Jakkoli bych si za to nafackovala, zjišťuju, že jsem vlastně pořád úplně stejná. Takže jo, já stejnej člověk opravdu jsem, a je jedno, kolik buněk se mi obměnilo nebo kolik bílejch krvinek za mě padlo.
hroznetajne: Je fajn vidět změnu . Je pravda, že s určitými lidmi mám pocity stejné jako před lety. Připadám si s nimi stále stejná. A je pravda, že od takových lidí většinou utíkám, protože mám pocit, že stagnuju. Že ten vztah stagnuje.
Díky moc za komentář!
adil: Drobné chvilky - to je dojemné Já si myslím, že i když se člověk během života mění, tedy převážně fyzicky, tak v duši zůstává většinou stejný - já si to o sobě aspoň myslím a jsem přesvědčená, že pár takových lidí také znám
---
adil.pise.cz
tlapka: Chtěla jsem říct něco duchaplného, ale momentálně mě naprosto rozradostňuje fakt, že máme stejné zimní boty. Akorát já je mám zmazané jako prase.
hroznetajne: Jeeeeee, fakt? No vidíš! Já už teda docela taky
. Ve videu vypadají zatím v pohodě...
zlomenymec: Eufémie, mě zase vždycky zajímalo, kde je ta hranice, určující moje "já", co všechno mě ovlivňuje a co si jen myslím, že mě ovliňuje - tak např. kdyby bylo možné si s někým vyměňovat mozkové neurony hezky neuron po neurony... za jak dloho by ze mě byl on a z něj zase já?
rebarbora: Já myslím, že nehledě na všechny ty fyziologické procesy, co máš tak perfektně nastudované, jsme to v jádru pořád my, jen se prostě s časem vyvíjíme a přizpůsobujeme a získáváme zkušenosti, ale právě to všechno z nás dělá nás - jestli je to teda srozumitelné
boudicca: Jee, to je zase milé video.
Včera jsem se zrovna bavila s kamarádem, že se prý všechna miminka rodí jako možní budoucí géniové, jen to z nich škola a výchova "vymlátí". Prostředí dělá hrozně moc... Škoda, že nemám zdroj přímo na článek.
hroznetajne: Děkuji !
To je dost možné. Tomu bych i věřila. Ale zase jsou i géniové, kterým škola žalostně nešla, ale v dospělosti dokázali svou genialitu využít .
myfantasyworld: Zajímavá otázka. Souhlasím s tím, že člověk se mění každým dnem, ovlivňuje nás všechno, co je kolem nás.
A nádherné video.
brutally-honest: Tělesnou schránku máme zatím pořád jen jednu, i když se její části obměňují, ale vývoj samotného člověka jako osobnosti je celkem fascinující :- ) Rychlost a intenzita vývoje bude asi dost záviset na tom, jak a v jakých směrech je člověk aktivní.
Díky za tuto hlubokou chvilku :- ))