atraktivnistrasilka: Dubínek, jo! To byl frajer. Když se řekne dětství, tak já si (kromě toho trollingu, kterým mě zejména maminka obšťastňovala) představím, jak sedím na chatě u ohniště, zabalená do deseti vrstev, na klíně papírový tácek, buřt a kečup. A pak asi Lvího krále, Kouzelnou školku a Věřte nevěřte, na které jsem se chodila tajně koukat k babičce do pokoje, u čehož jsem jí vždycky ucucávala pěnu od piva. Pak si vybavuji koupaliště u Slavie v Praze, uňafanou jezevčici Andynu, se kterou jsme se naprosto zbožňovaly, a počítačovou hru Alík (jako je ten dětský portál). Bylo by toho jistě víc, ale tohle jsou takové moje malé ikony.