adil: Krásně sis zavzpomínala ! Ono se vybaví většinou to hezké ať bylo dětství v kterékoliv době.Ale nedá mi,abych s "troškou do mlýna" nepřišla i já My hráli vybíjenou,kluci cvrnkali kuličky do důlku, skákali jsme panáka, nebo přes švihadlo, nebo jsme házeli na zeď míčkem - hráli jsme "školku". V zimě jsme bruslili na potoce na šlajfkách, ulamovali a ocucávali roztodivné rampouchy a lyže nám udělal tatínek.Také jsme v létě museli pomáhat na našem poli/vydloubávat bodláky, zalívat zeleninu, vybírat brambory a stavět z pšenice panáky/. A když se sušilo seno, menšími hráběmi/výroba otce/ jsme ho obraceli,a pak shrabovali ke kupám.Také jsme chodili s rodiči do lesa pomáhat s dřívím na topení.A vzpomínám i na bramborové placky dělané na plátech sporáku, to byla dobrota, dala bych si s chutí takové i dneska.I když jsme museli doma dost pomáhat, vzpomínám na to ráda. Od domu jsme daleko mezi děti nesměli a platilo, jak naše maminka po třetí zapískala na takovou velkou dřevěnou píšťalku, museli jsme hned přijít domů. A moc hezké vzpomínky mám pak asi na troje prázdniny prožité u babičky, ty jsou pro mne snad nejmilejší Z dětství žvýkačky nepamatuji, jenom mejdlíčka,šumák -dvě kostičky, jedna bílá a druhá červená, potom žužu a nejvíc vzpomínám jak jsme celá rodina mívali občas v neděli/v sobotu se běžně chodilo do práce/ směs lisovaných sušenek. Kilová krabice za 8 korun, sušenky v několika tvarech a my je poctivě dělili na 6 hromádek, nejen do počtu, ale i v těch tvarech.Ty jsme k čaji milovali, a než jsme je zdlábli,rádi jsme jejich okraj v horkém čaji smočili ale tak opatrně,aby nám sušenka do čaje nespadla, tím jsme si to jejich vychutnání zpestřovali