atraktivnistrasilka: Osobně používám Facebook spíš jako adresář. Nikdy jsem neuvažovala nad tím, že bych jej měla smazat - jednoduše je to pro mě komunikátor. Nepřidávám na něj žádné obrázky, profilovku si měním v průměru jednou za dva a půl roku (na té současné mám obličej z poloviny zakrytý), na úvodní fotku jsem si nedávno dala myšáka. Po tom, co jsem tam tři roky měla kočku. Výslovně jsem požádala svoje přátele a rodinu, aby nepřidávali fotky se mnou (u otce to bylo těžké, ten mi argumentoval slovy "když to dělají ostatní, tak proč ne já"), a když už náhodou, tak se odoznačím... a v případě otce mu prostě vlezu na účet a smažu se.
Když jsem si Facebook zakládala, bylo mi asi jedenáct. Jo, strašný. Naštěstí jsem byla celkem normální a svoje ani jiné fotky tam nenahrávala. Hrála jsem tam akvárium a Happy pets. Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem ten Facebook nikdy moc neprožívala. Zprávy, třídní skupina, hry.
A co se týče narozenin, no... ty jsem si skryla. A mezi náma, mně stejně nikdo nepřál ani když jsem je měla v těch čtrnácti ještě odkryté, a to ani osobně, ani přes Facebook. Tady je vidět, jak jsem mezi lidmi oblíbená.

Co ovšem nesu nelibě, to je moje babička na Facebooku. To má teprve grády. Nejvíc jsem si přála zmizet, když pod nějaký příspěvek stránky o politice napsala: "zrusit senat"