atraktivnistrasilka: No, hezky pěkně. Já asi tuším, co za projekt to sestra dělá. Možná se teda pletu, ale někteří od nás dělali taky takový projekt s expedicí, pak dostali nějaké ocenění, a nakonec toho jednohlasně zalitovali. Ne, nechci tím říct, že ten projekt je špatný, ono je to spíš naopak, jenže v tu dobu to byli už třeťáci a hodně se do nás hustila maturita. Tehdejší druháci to měli daleko lepší, protože je nikdo s ničím tak moc nehonil a měli na to klid.

Jednou jsem zažila velice podobnou expedici, akorát to teda bylo v osmé třídě, nespali jsem pod stanem ale v Yettici (což je poslední chata pod Sněžkou, kde není proud, voda tam teče z horského pramene, prostě je to taková chata opravdu jen na přespání, docela nic moc), a na vyteklý nervy mi to teda stačilo už tenkrát. Přitom já opravdu nejsem nějaká dámička, co by si neuměla otevřít konzervu a byla by vyšplouchaná z toho, že se dva dny po sobě nemyla. A zpětně je to přesně ten pocit, že si člověk říká jak super to nebylo (jakože super zkušenost a materiál k vyprávění), ale v té situaci by někoho zabil, nejlíp sám sebe. Když nad tím přemýšlím, klidně bych si tu Yettici dala znova, ale do toho se mnou žádný mentálně zdravý člověk už nepůjde. Leda že bych mu nevyprávěla ty noční zážitky s bezdomovci, co nám v noci vlezli do pokoje a byli hrozně překvapení, že tam někdo byl...

Držím pěsti příští týden, určitě si to užijete! Alespoň zpětně!