iva: Jak já ti rozumím. Tábor mě vždycky souběžně nabil i vysosal zároveň. Každý rok jsem tvrdila, že příští rok už se na to vyse*u. A každý další rok jsem jela zas
A když má člověk místo relaxu strach o blízkého, moc to nepomáhá
PS: strašně vás miluju, ale potkat se s váma nechci. Protože byste mě mohli poznat, jaká jsem doopravdy a pak už byste mě třeba neměli rádi...