damn-girl: Já jsem ten rozhovor viděla taky! už dvakrát! S prominutím mě tam dere Smetana, s psycholožkou jsem naopak dost v pohodě. Mně se její vystupování právě naopak líbilo, že s ejí nenechala semlet a hezky jí to vracela. Koulikrát jsem na to koukala s otevřenou pusou, že má vlastně pravdu! Říkala jsem si, proč mi to dávno nedošlo. V několika bodech jsem zase něco dokázala pochopit a kouknout se na to zase z jiného úhlu. Nejvíc mi utkvěly, pro mě, hlavní dvě věci... myšlenka, že na soc. sítích vidíme z těch životů jen ty dobré chvíle, nevidíme to špatné a věta, jak můžeme chtít něco a toužit potom, když jsme to ještě nezažili... joo a vlastně ještě jedna věc, ale tu už vím dávno... Pokud si člověk říká, že bude šťastnej až ve chvíli, kdy něčeho dosáhne, je to blbost. Musí být šťastnej teď a tady, protože až toho dosáhne, bude chtít už dávno něco jiného