Článek Výšlap s mrňouskama
Komentáře k článku: Výšlap s mrňouskama
zlomenymec: Děti ve velkých dávkách jsou koncentrát neředěného zla, to mi nikdo nevymluví 
alienor: "Jaká byla voda, Miloši?"- Tak to bych šla do kolen taky 
Skvělý
Taky se chystám stát se učitelkou, ale na SŠ. Pokud zítra udělám přijímačky, přežiju dva roky náročného studia a udělám státnice Tyhle mrňousy bych asi učit nezvládla a puberťáky na druhém stupni už vůbec ne.
Koukám, že "pančelko", což jsme používali my, se stále vyvíjí U mamky v práci je nepopulárnější "pčelko" nebo "čelko"
hroznetajne: Taky bych ráda SŠ, druhý stupeň je podle mě vůbec nejhorší, tam jsou ty děti nejvoráchlejší, drzí, puberťáci, nikdy bych je nechtěla učit, přijde mi to za trest, fakt 
.
Tihle prckové ještě jdou, ale vidím to na mamce, stojí jí ji to hodně energie...
Za dob soudružek bylo zase "souško", taky dobrý
zo: Máš můj nekonečný obdiv! Já bych to s tolika malýma podivný na lidma asi moc nedávala a povraždila bych to . Zkrátka, učitelkou nikdy v životě .
---
zo.pise.cz
tlapka: "...miluji na dětech tu jejich upřímnost, jejich čistotu a ty jejich dušičky." Miluješ tu upřímnost do doby, než tvůj věk odhadnou na 40 let.
"Jaká byla voda" je fantastická hláška. Úplně vidím ten ledový klid a upřímný zájem o vodu.
Být učitelka je super. Den, dva. Upřímně, já se těším na prázdniny asi nejvíc z celého kroužku...
Uhlídat je je o nervy, ale dá se to zvládnout. Horší je, když je přitom máš opravdu i něco naučit.
hroznetajne: Jako nedivím se, že jsou koncem školního roku všechny učitelky zralé na Bohnice, fakt se tomu nedivím
Koukám, že "Miloši, jaká byla voda" mělo úspěch
Ale za jejich upřímnost se na ně nesmíš zlobit, oni by to nepochopily a ještě by tě odsoudili, že nebereš pravdu. Ale občas bych opravdu chtěla být zase dítě. V jejich světě se řeší jenom přítomnost a problémy jsou TAK pomíjivé...
marinka:
Neustále to mluví. Neustále to běhá. Neustále to poskakuje a neustále to něco trhá, žmudlá, zapomíná, ztrácí.
JJ, a nebýt to moje, tak to asi zaškrtim .
Trpělivé "pandžegy" maj můj velký obdiv, obzvláště ty, které si u dětí dokážou vybudovat respekt.
Jinak tu dětskou bezprostřednost taky miluju (, i když už jsem díky ní zažila nejednu pernou chvilku).
hroznetajne: Ano ano, také je obdivuji
Ale tak takto krásně upřímní jsme jenom chvilku, potom už má člověk samé zábrany, a hlavně okolí by takovou upřímnost asi neuneslo
alkoholik: s výsledkem vždy spokojení? spíš bysom řekl, že učitelařina je jediná práca kde nevidíš výsledek svojéj práce. Celé deň tak před těma harantama stójíš, něco sa im snažíš narvat do hlavy (ne není to žádná uchylná narážka či narážka na náslií na dětoch), ty im pak dáš papíry a uvidíš tam jednu kouli za druhů, možná nějaků čtverku, a ti haranti to eště svedů na tebja, že to neumíš naučit. Nehovor že vidíš výsledky svojéj práce, dyš máš třídu plnů debilů, to je o nervy