ver: Většinu článků tady tak nějak sporadicky, a sem-tam si čtu komentáře, protože jsem zvědavá na lidi, co se tady pohybují. A i když jsem si původně myslela, že psát, jak ráda jen tak jsem si přečetla o jedné lásce, která dělá ze světa zase o kousek veselejší místo, tak tyhle komentáře tady mě k tomu tak nějak dokopaly. Takže přeji hodně štěstíčka a ať se nenecháte nikým zviklat a přesvědčit o tom, že milovat někoho může být sobecké - je to blbost. Můj přítel taky si pořád myslí, že pro mě není "dost dobrý", ale nakonec mi všichni důležití lidé uznali, že je přesně ten, kterého potřebuji (včetně jeho samotného, přirozeně, byť to přesvědčování bylo únavné, takže doufám, že vy jste se tolik dřít nemuseli a máte více rozumu, než ten můj Příšerka). Pokud někdo věří, že se zamiloval do "ideálního partnera" tak mu to přeji, ale myslím, že takoví neexistují, že to je spíše iluze "zaláskování" a to důležité přijde až poté, co opadne a přijde realita, kdy člověk zjistí, že je krásné, když se kvůli němu někdo snaží pracovat na svých chybách. Existují jen ti, kteří jsou ochotni svůj život přizpůsobit tak, aby toho ideálu dosáhli, a ti, kteří se bojí nebo nemají dost sebevědomí, aby sobě a svému partnerovi tu lásku dopřáli.