boudicca: Ať přemýšlím sebevíc, na mně se asi puberta nijak dramaticky nepodepsala. Jasně, občas se zablýskne nějaká vzpomínka, kterou bych nejraději vymazala (jenže kdo takové nemá?), jasně, hádala jsem se tehdy s mamkou, jasně, měla jsem různé divné koníčky a guilty pleasures, ale většinu času jsem byla docela normální dospívající holka, co se ničím moc netrápila a naopak si docela užívala tu postupně přicházející volnost. Moje převažující vzpomínky jsou veskrze pozitivní, na kamarády i na skvělou školu, na nové zážitky, první lásky... Jestli já nakonec nebyla divná tou normálností.