Srpníček

29. srpen 2015 | 14.33 |

Ale ne. Je to tady. Konec paradájs a každodenní školní rutina je tu. Ale ještě chvilinku mi dovolte se potěšit ze všeho dobrého, co se mi tento měsíc přihodilo.

1. Náušnice Hogwarts. Udělala jsem si velikou radost, koupila jsem si zase nějakou drobnost pro sebe. Tentokrát je to něco velmi originálního (opravdu mě blaží ten pocit, že podobných kousků na světě není mnoho) a hlavně je to ručně, což já dokáži ocenit. No, a protože jsem se pobláznila do Harryho Pottera (měla jsem to ve svém věku zapotřebí?), narazila jsem na perfektní pryskyřicové bradavické náušnice. Jsou z fler.cz :-)

Jo a přinesl mi je až domu jeden fakt moc fešnej pošťák!

nausnice

2. Dovolená v Krkonoších. Prostě dovolená s rodinou. Na výletnické články jsou tu jiní odborníci, takže se nedovoluji fušovat se jim do řemesla. (nechce se mi to psát, no... ). Snad jen chci dodat, že počásko bylo tropikáno, byl s námi i náš králíček, Julie neudělala za celý týden jedinou pubertální scénu (ano, je to neuvěřitelné) a přijeli jsme značně unavení, ale odpočatí. Sněžku TAM i ZPĚT jsem pokořila jen já a taťka, protože ségru sedřely boty a dolů jela s mamkou lanovkou (másla). Jinak, Sněžka byla plná Poláků (nechci být rasistka, ale poslouchat 5 hodin ten jejich ušišlaný jazyk mě velice s*alo, velice, doufám, že jsem tu neurazila nějakého Poláka, ale nezlobte se na mě, jít na tůru v podpadcích a s kočárkem? Jako mají to v bedně recht? A ještě k tomu to šišlání, no pardon...)

3. Plesové šaty. Pět. Pět debilních salónu se společenskými šaty jsem sjezdila a až v tom pátém jsem si konečně, konečně, KONEČNĚ vybrala. Ne, že bych byla nimra, ale v našem kraji zehnat slušné plesovky je fakt kumšt. Buď vypadaly jak z roku skoč na to zboku, nebo jsem je nezapla přes prsa, nebo jsem je nenatáhla přes hrudník, nebo to byl příšerný korzet, nebo jsem v nich vypadala jako pochodující svatební dortíček, nebo mi je odmítali zkrátit (mám 160 cm, prostě trpaslice, co ke všemu tomu odmítá vysoké podpatky) nebo mě tak nehorázně vytočila prodavačka (poznámky na mou postavu, odmítala mi půjčit šaty, které se mi líbily, cpala mi sukně v barvě jedovatého žabince nebo kanárek přežranej banánem,...no pardon) a nebo v celém salonu vyselo na ramíncích pár ucouraných svatebních šatiček za 5 tisíc půjčovné. Ale nevzdala jsem to. A narazila na úžasný salon, se super obsluhou, hezkými šaty (roztříděné podle barev) v pěkném interiéru a s ochotnými prodavačkami. A mohla jsem si vybrat zadarmo náušnice *mlask*.

Bylo mi krajně nepříjemné stát nahatá v kabince (jo, bylo mi řečeno, že všechny šaty je lepší  nosit bez podprsenky (taky jsem byla překvapená, ale co, alespoň ušetřím za nějakou hyper super podprdu, kterou bych jinak musela kvůli šatům pořizovat) a nechat se šněrovat do různě barevných korzetů a hadrů a v životě už to nechci znovu podstupovat. Nejsem vyloženě šatičková, nehtíčková, šperková holčička (šperková možná jo). Takže jsem ráda, že to mám za sebou. Pfff...

Tak schválně, holky (kluci?), jestli uhádnete, které jsem si nakonec vybrala? Které by jste si vybraly vy? :-) Omluvte kvalitu fotek, můj mobil je prostě slabota. I barvy neberte moc vážně, trošku to zkresluje.

šaty zkouška

Mé požadavky byly, aby to byly šaty bez té idiotské obruče v sukni (což 08 mají), aby se nešněrovaly sto let, aby byly jednoduché, aby zakryly pár mých sexy špíčků a hlavně, aby byly příjemné na těle a pohodlné. Na některé fotce vypadám těhotně (05), nebo mi leze ven onen sexy špíček (04), nebo vypadám pěkně nakynutě (02), ale co už :D. Chtěla jsem se jenom zeptat, které by jste si vybraly, pokud jestli. :-)

4. Poslouchám.

Lanu Del Rey moc nemusím, protože v každém klipu někdo umře, ale tahle písnička má takovou hipnotickou, smutnou melodii, až se mi to prostě líbí... BTW, že nemá Lana JEDINOU veselou písničku a navíc téměř ve všech klipech umře?!

Lana Del Redy - High By the Beach

Ale protože jsem tento měsíc byla hodně usměvavá, dovoluji si přidat ještě jednu optimističtější písničku, zaměřte se hlavně na to, jak Bára zpívá to PROSIMTĚ, je prostě úžasná! - Bára Poláková - Nafrněná

5. Harry Potter mánie. Jsem v tom totálně až po uši. Místo četby do školy sjíždím jednoho Heráče Potráče za druhým. (čtu knížky, nekoukám na filmy, jenom aby jste pochopili). A nestydím se za to! (možná, malinko...). Jinak, sháním celou sérii Potterových knížek, protože jsem se rozhodla do toho malinko investovat. Už několik let si pořizuji domu knížky, které jsem si zamilovala, abych je mohla mít u sebe, listovat si v nich a předčítat je potom mým budoucím dětem (jo, myslím na budoucnost, na rozdíl od někoho). Inzerátů na celou serii je pramálo, a když už, tak je to dražší, než v obchodech (byla bych blbá, kdybych si koupila čtené knížky dráž, než fungl nové, že jo). Pokud neznáte někoho, kdo by prodal zachovalé knížky za slušnou cenu, dejte vědět, budu moc šťastná. (kontakt = hroznetajne@seznam.cz)

Mimo jiné také sháním nějakou fajn skleněnou lahev na pití, co by se dala nosit v tašce ven, do školy, na sport. Nesmí být z plastu, protože mám alergii na plast (fakt to existuje,...). Našla jsem sice pár firem (např. Retap) ale momentálně nemám 500 Kč na jednu lahev. Jestli nevíte o nějaké levnější variantě, byla bych moc vděčná, kdyby jste dali tip :-).

6. Postcrossing. Aneb 6 nádherných nových pohledů do sbírky! Nejvíce si cením Malého prince z Koreji (pro milovníka Malého prince je to naprostý poklad) a samozřejmě i citát z již zmíněné knížky na pohlednici z Číny. Ale unešená jsem i z finského králíčka. Který je podle Vás nejlepší? 

srpen pohledy

7. Darování krve - kolo druhé. Dostali jsme SMSky (já a moji dva spolužáci Honza a Verča), abychom se dostavili na další darování krve. Takže jsme nelenili a už jsme pelášili na transfuzní oddělené (musela jsem vstávat v 5 ráno, ale co, no). Minule jsem byla darovat poprvé (myslím, že to bylo v květnu?) a psala jsem, jak mi odběr udělal dobře. Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Sice mě bolelo počáteční odebírání krve do zkumavky, kvůli krevnímu obrazu (což je paradox, protože se odebírá malinkou jehličkou), ale následné darování krve daleko větší jehlou bylo fajn, vpich je jen momentální štípnutí, potom už je to super. Minule jsem tam ležela asi 20 minut, dnes bylo hotovo za 5 minutek. Dokonce jsem viděla na váhu, která váží a míchá odebranou krev, tak jsem si prohlídla, jak ji mám pěkně červenou (nečekaně!). Všechny sestřičky se o nás hezky staraly, neustále se ptaly, jak se cítíme, jak se máme, dostali jsme snídani a potom i svačinku s sebou domů (plechovka cocca colly, nějaká čokoládka, salám a sýr). Všechno je zadarmo, včetně lékařské prohlídky. Navíc mi pochválily jméno a vlasy, čímž u mě samozřejmě stouply! Máme z toho všichni tři velmi dobrý pocit a pokud nebudeme do budoucna nemocní, rozhodně budeme chodit i nadále. Všem, co můžou darovat a jsou zdraví, vřele doporučuji! Nic za to nedostanete, ale jak říkal náš profesor na biologii, který kouřil jednu za druhou: "Dobrovolní dárci jsou bohumilní lidé." a tak se tak trošku v mysli naparuji.

transfuzni

Naše transfuzní oddělení, kam chodíme. Je to tam moc pěkné, že? :-)

odběr

A samozřejmě selfie! (jo, má hroznou tlamu, říkám mu to pořád)

8. Vyhoďte boty! A choďte bosky! Tento měsíc jsem to zkoušela nesčetněkrát a bylo to hrozně fajn (hlavně protože bylo teplíčko). Dokonce i sestra se tomu nejdříve divila, ale potom vyzula žabky a už ťapkal vedle mě. Šly jsme zkoušet různé povrchy, od kamenité stezky, přes betonové panely až po strniště na poli a hezky si promasírovaly chodidla. A ani netušíte, jak to člověku zvedne náladu. Opravdu, stačí si sundat boty a jít bosky. Nemám teď na mysli chození naboso doma, ale venku, v přírodě, po poli, na louce, na pěšince, v lese. Klidně bych tak chodila pořád, ale víte co, lidi by si ukazovali a já na sebe nechci zbytečně strhávat pozornost (to už za mě dělají moje vlasy). A tak si budu chodit naboso v soukromí, se ségrou a budeme se z toho těšit potichu společně. Mrkněte sem, pokud by Vás zajímalo víc .

field

Fotka z procházky naboso (již užitá v předchozím článku) :-)

9. Filmově. Po delší době se mi naskytla příležitost si zase v klidu pustit nějaký ten film a těšit se z toho, že mám chvilku klidu. Sice jsem u toho žehlila, ale víte co, nedokážu jen tak sedět a koukat (buď u toho musím žehlit, nebo jíst). Byly to následující filmy:

Věčně mladá(2015) - ten mě opravdu zklamal, protože po celém městě jsou na něj plakáty (člověk by řekl, že by to mohlo být fajn), ale když víte, co se stane, jak to dopadne a k tomu všemu je  to dost přitažené za vlasy, tak to prostě nikoho neba.  Takže jsem film znechuceně přetočila na konec (přesvědčila se, že to končí tak, jak se dalo očekávat) a jala se hledati nějaký lepčí.

film01

What if(2013) - s Daniele Radcliffem v hlavní roli mě velice mile překvapilo. Taky trošku tušíte, jak to skončí, očekáváte jisté scény, hlavní hrdinka je na profackování, ale když se u filmu nejméně 5x slušně zasměju, není to až tak špatný film, ne? Pěkný ironický, malinko sarkastický humor, film ne až tak originální, ale milý, neurazí a Daniel v hlavní roli je okouzlující, no... nebylo to špatné. Na hluboké hloubání to není, ale druhý den po zkouknutí jsem nad tím příběhem ještě chvíli přemýšlela. S úsměvem, samozřejmě.

film02

Odebrat z přátel(2014) - nenávidím horory a že je tohle něco jako slabší horor jsem zjistila až v polovině, kdy hlavní hrdina strčil dobrovolně ruku do mixéru. Mě dokáže vyděsit i hlasitý výkřik ve filmu, takže z nějakého krkavého hororu bych se posrala, a to doslova. Ale tohle byl tak zvláštní film, takový podobný jste určitě nikdy neviděli. Vše se odehrává na obrazovce počítače hlavní hrdinky, která si Skypuje s kamarády, když se jim náhle do video hovoru přimotá jejich mrtvá kamarádka. No, možná malinko přitažené za vlasy, ale provedení bylo hodně hustý!

film03

Děkuji Mixx za fajn tipy na poslední dva filmy!

10. Design blogu je změněn. Přemýšlela jsem nad tím již dlouho, popravdě ani netuším, proč jsem se tehdy rozhodla pro mozkový dyzajn?! Když si svůj vzhled blogu změnila Zo, rozhodla jsem se, že změna je život a půjdu do toho taky. Dokonce jsem se ptala sestry, co mě vystihuje, aby to tu dýchalo mnou. A víte co mi řekla? "Nevím. Nic. Jídlo. Asi. Musím, čau." a to mě nasralo. Jídlo má rád přeci každý, ne? No, možná to tu vypadá jako tuctový květinkový holčičí blog, ale nevadí, vytvořila jsem si to sama a květinové vzory, tapety a textury mám ráda, navíc tyto roztomilé bylinky jsou přímo k sežrání, no ne? :-)

starý vzhled 01

Pozůstatky po starém vzhledu :-(

11. Jsem zdravá.

12. A šťastná.

29. srpna 2015
Zdroj: http://hroznetajne.pise.cz/28-cervencatko.html

Zdroje obrázků:

http://www.havirov-info.cz/clanek/1265-vecne-mlada-premiera/

http://www.warwickartscentre.co.uk/whats-on/2014/what-if/

http://www.zameckyklub.cz/program-letniho-kina/odebrat-z-pratel

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Srpníček tlapka 29. 08. 2015 - 14:50
RE(2x): Srpníček hroznetajne 30. 08. 2015 - 18:32
RE: Srpníček zo 30. 08. 2015 - 13:27
RE(2x): Srpníček hroznetajne 30. 08. 2015 - 18:38
RE: Srpníček hospodynka 30. 08. 2015 - 16:14
RE(2x): Srpníček hroznetajne 30. 08. 2015 - 18:39
RE: Srpníček alienor 31. 08. 2015 - 21:31
RE(2x): Srpníček hroznetajne 02. 09. 2015 - 16:23
RE: Srpníček boudicca 05. 09. 2015 - 11:13
RE: Srpníček chaostheory®pismenkuje.cz 10. 09. 2015 - 22:22