Nenechám si s*át na hlavu

27. září 2015 | 16.11 |

A nebo snad ano?

Začala bych splíny. Smutná nálada u mě zaklepala na dveře společně s počasím, které je vyloženě ošklivé, člověku se nic nechce dělat, dokonce i to zírání do zdi mě vysiluje. Moc práce, málo spánku. To je asi můj kámen úrazu. A málo volna. A když už mám volno, musím dohánět to, co jsem nestihla. Klasický začarovaný kruh. Pomalu se mi utahovala smyčka kolem krku, takže syndrom vyhoření na sebe nenechal dlouho čekat (máma: "Už v září? Co budeš dělat v květnu?") a já propadla naprosté deziluzi. Takhle to nemá být, takhle to nechci, chci pryč, nechte mě být, ale zároveň mě objímejte. Jakýsi zmatek. A ani nevím proč, pořádně ani není důvod.

Další věc, kterou jsem dnes chtěla poodkrýt, jsou nadávky. Protože v posledním týdnu se mi jich na hlavu sneslo nějak mnoho. A já jsem člověk egoisticky zaměřený, poměrně urážlivý, s velikananánánskou hrdostí, taková klasická netykavka. Snesu hodně, dokonce si umím sama ze sebe udělat srandu a unesu, jestliže si někdo dělá srandu ze mě (tím nemyslím zlé posmívání). Zjistila jsem, že pro mě nejhorší nadávka je "Julie, ty jsi hloupá". Jen to píši, rudnu vzteky. V pátek někdo přinesl šerpy na ples, každý máme svou, a protože nejsou sešité, museli jsme si je vyzkoušet a přišpendlit. Dělali jsme u toho ptákoviny, dokonce mi to někdo na zádech tak zašmodrchal, až jsem z toho nedokázala vylézt. A pak jsem si udělala ze sebe srandu a jeden veliký inteligent mi řekl, že jsem hloupá. A bylo po legraci. Nemůžu to v sobě zpracovat do teď.

Nikdy jsem nikomu do očí neřekla kreténe, debile, kryple, hlupáku, hajzle, ani nijak hůř. Tak nevím, čím jsem si vysloužila oslovení čubka. "Julie, hej, čubko, na který stránce čteme?". Tvrdím o sobě, že nejsem nervově labilní, ale v ten moment jsem měla hodně práce sama se sebou, abych se nezvedla a jednu mu nepleskla po hubě. Ten člověk po mě něco chtěl a takhle mě tituloval. To doprdele neví, co je slušné chování? Zklidnila jsem hormon, ovládla se. Nereagovala jsem. A on se neomluvil, i když moc dobře věděl, že to přepísk. Bohužel, toho člověka jsem odepsala. Změna názoru, u mě jsi klesl, kamaráde. Chápu, že pro někoho to nic neznamená, holkám asi někdo říká denně čubko, stejně jako když jí to sluší, tak jí řeknou kundo, nebo když je kluk pěkný, říká se kunďák. Jeden čas zase hodně frčela dilina. Pro mě je to nepřípustné.

Nevím, zda jste četli v minulém článku, jak jsem se domlouvala se spolužákem na tancování. Už od začátku září mě ten kluk neskutečně vydírá. Je to v podstatě jeho jediná páka, kterou na mě má, a tak jí používá pořád dokola a dokola. Jakmile po mě něco chce, a já zrovna nesouhlasím, okamžitě mi otře o nos, že se mnou nebude tancovat. To se přeci nedělá!!!

Copak to mám zapotřebí? Všichni mě akorát využívají, protože ví, že já neodmítnu pomoc, neodmítnu poradit. Kdybych všechny odepsala za to, co hnusného mi kdy řekli, neměla bych žádné kamarády. Ublížit slovem umí každý a prominout je také důležité. A je třeba říct promiň, když to poseru, protože se to prostě může stát, každý občas šlápne vedle a nikdo není dokonalý.

Jen doufám, že vy se máte fajn. Já v tom školním spěchu občas zabrousím na blogy mých přátel, něco přečtu, něco ne, a zase utíkám pryč. Nebýt referátů a podobných ptákáren, ani se nedostanu k počítači, vše nejdůležitější mám v telefonu.

Tak příště snad radostněji!

Chtěla bych ještě jednou moc poděkovat Tlapce :-).

děkuji

27. září 2015

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Nenechám si s*át na hlavu chaostheory®pismenkuje.cz 27. 09. 2015 - 20:14
RE(2x): Nenechám si s*át na hlavu hroznetajne 28. 09. 2015 - 16:28
RE(3x): Nenechám si s*át na hlavu chaostheory®pismenkuje.cz 28. 09. 2015 - 19:01
RE(4x): Nenechám si s*át na hlavu hroznetajne 29. 09. 2015 - 20:29
RE: Nenechám si s*át na hlavu zo 29. 09. 2015 - 20:57
RE(2x): Nenechám si s*át na hlavu hroznetajne 30. 09. 2015 - 09:10
RE: Nenechám si s*át na hlavu tlapka 01. 10. 2015 - 17:22
RE(2x): Nenechám si s*át na hlavu hroznetajne 03. 10. 2015 - 08:23