Slečny, dívky a ženy postižené touto nemocí kdákají od rána do večera, namísto racionální mluvy z jejich zobáků vychází kaše v podobě smrdutých výkalů a jejich mozky mají nízký výkon a malou kapacitu. Kokodááák.
Jak začít. Tak asi takto. Rozumím si daleko více s kluky. A narážím na tento fakt rok od roku častěji a častěji. V mých očích jsou všechny holky slepice, co řeší žabomyší války, poslední módu a facebookové chaty se svalnatými hezouny. Buď jsem divná já (což nepopírám), nebo jsem ještě nenarazila na NORMÁLNÍ holku (přikláním se k možnosti číslo 2). Prostě a jednoduše. Středem vesmíru takové milé kropenaté slepičky je její facebookový profil. Obnáší to pravidelné aktualizování profilové fotografie (samozřejmě dostatečně vyretušované a celkově hezky barevně zkoncipované). Dalším důležitým bodem slepičího života jsou boleníčka, modřinka a bebíčka. Ne na těle. Ale na duši. Všichni mi ubližují. Podívejte se na mě, jak jsem křehká. Lituj mě. Miluj mě takovou jaká jsem. Jsem roztomilé zvířátko, které když spadne, zůstane ležet a potřebuje pomoc (od rytíře na bílém koni, nebo od nějaké jiné slepičí kamarádky, to je fuk). Dalším středobodem jejich kurníku je jejich krása. Moderní hadry. Poslední trendy. Bacha, aby jiná kachna neměla stejné oblečení. Důležité je objednávat z moderních éšopů a pravidelně se stříhat u drahé kadeřnice. A další náplní slepičího života jsou samozřejmě VZTAHY. Kdo mi co napsal, jak mi ublížil, kdo mě miluje, kdo mě miloval, jak mě miloval (samozřejmě veřejně se pochlubíme s podrobnostmi postelových hrátek, aby ostatní slípky čuměly).
Tak tohle je vážení, slepičí syndrom. A moje kamarádka má přesně jeden takový krásný vymazlený nefalšovaný slepičí syndrom NA DRUHOU. Odvar ze slepičí nemoci, vývar ze všech kuřecích nožiček a zobáčků, přes ucho nalitý trychtýřem do hlavy. Takovýto exlemplář trpící dvojitou (zdegenerovanou) slepičí nemocí má samozřejmě super schopnosti navíc. Umění vydírat. Umění manipulovat a strhávat ostatní chudáky na svou stranu. Mistrné umění házení viny na druhého. Tito postihnutí se dokáží na povel rozbrečet, uronit slzičku, popotáhnout nudli v nose a hned je musíte utěšovat. Roztomilá zvířátka přeci nesmí trpět! Jsou to perfektní manipulátoři. Vecpou Vám svou podobu zranitelného kuřátka, nemocného jehňátka, uplakaného telátka (Velikonoce hadr). A vydírají, přemlouvají, deptají, štvou. Pověsí se Vám na krk a o obličej Vám omlátí svá trápení se slovy "Na, žer kousek mého utrpení". Rozmazlené holčičky, co dostaly vždycky všechno a hned. Kvo-ko-ko-ko-dáááák.
Fotodokumentace ze slepičí porady. I Vaše jméno je na programu zasedání, nebojte...
Každá správná slepice má svůj kurník. V kurníku je spousta slepičích kamarádek, které s dotyčnou královnou soucítí, dokáží jí utišit. Stát se takovou věrnou kamarádkou je velice těžké, musíte projít přísným výběrem (který obnáší ochotu pomlouvat a naslouchat). Všechny slepičí kamarádky se dnem i nocí zajímají o problémy hlavní kvočny, dokáží poradit a vždy jsou ochotny nést část cizího problému. Nejdůležitější ze všeho je následující motto, kterým se každá správná ukdákaná kamarádka řídí: Naše královna má největší problémy, my s naší královnou soucítíme, chudinka malá, má život samé trápení. A všechny tyhle kačeny to té hlavní slepici žerou. Zobou jí z ruky, jak se tak říká.
A proto si nejvíc rozumím s kluky. Každou slepici pošlou rovnou do háje (do prdele, buďme upřímní). Každý normální kluk nemá čas řešit smrad slepičích výkalů a poslouchat pomlouvačné kvokání. Nezajímá je, zda-li je ten kardigan ze Zootu, nebo z Taka, jestli si vlasy nakulmovala, nebo vyžehlila. Neřeší, jestli jejich kámoš přibral.
Pozor, holky, slepičí syndrom je všude kolem Vás! Utíkejte, co Vám síly stačí, roztáhněte křídla a uleťte. A slepice nechte na zemi, vždyť ty ani létat nemohou. Krávy.