atraktivnistrasilka: Sny, tedy, nic moc. Musí být doopravdy nepříjemný pamatovat si některý ty věci. Já třeba noční můry mívám dost často, ale bohužel, tedy spíše někdy naštěstí, si je nepamatuju. Většinou. Vím, že když jsem byla malá, zdálo se mi, že mě chce zahlušit Jiří Trnka (jako fakt, ten den jsem o něm viděla dokument ). Dneska se tomu směju, ale je to fakt hodně hnusnej pocit. Konkrétně ten sen, kdes ubližovala někomu, kdo vypadal jako táta - to je hodně, hodně pitomý. Teď si vybavuju, že se mi jednou zdálo, že mi máma umřela, a ještě teď, když si na to vzpomenu, je mi úplně špatně. Člověk ví, že to byl "jenom" sen, ale... Tomu mozku to prostě nedá, a nahlodává...