Strejda naposledy vydechl a spousta lidí si oddychla.
Minulý týden jsem byla poprvé v mém životě na pohřbu. Nezemřel mi přímo můj strýc (byl to manžel sestry mé babičky, takže asi prastrýc?), mému opravdovému strýčkovi je něco kolem 35. Tenhle strýc už posledních 7 let bojoval s rozsáhlou rakovinou střev, opustil nás v nedožitých 70 letech. V posledním roce jeho života mu lékaři zamítli jakoukoliv léčbu, protože vše, co měli, mu už nabídli, ale nic nefungovalo. Pomalu se ztrácel z tohoto světa.
Přesto všechno jsem neuronila na pohřbu jedinou slzu. Nejsem necitlivá nebo bez emocí, to ne, jenom jsem znala jeho pravou tvář. Možná až moc dobře.
Pedant. Puntičkář. Generál. Tvrdý člověk s přísnou tváří. Dokázal dobře mířenými otázkami člověka dostat tam, kde ho potřeboval. Milovník peněz. Neskutečný tyran. Nebál se sáhnout po pásku, nebo rákosce. Ze své ženy si udělal služku a uzurpátorskou láskou si jí připoutal k tělu. Sečtělý blázen, co dělal 3 hodinové přednášky o knihách, aniž by si povšiml nezájmu druhé strany. Dokázal velmi dobře ranit slovem. Moc dobře to ovládal. Bez ostýchání se optal na plat cizí osoby a nebál se stěžovat si. Stěžoval si celý život, neustále na někoho psal dopisy. A soudil se. Ke světu soudnictví měl blízko snad už od narození. Soudil se pořád, s každým, kdekoliv a kdykoliv. I když mu nemoc nedovolovala pořádně chodit, stejně k tomu soudu šel.
Na mrtvé jen v dobrém. Ano, strejdo, já vím. Ale nezlob se, nemám na tebe žádnou pozitivní vzpomínku, zkrátka nemám. Tvůj syn je nejobávanějším mužem ve vedlejším městě, všichni se ho bojí. A všichni se báli tebe. Celý život ji byl obklopen nepřáteli, které jsi si soustavně a cíleně vytvářel.
Přesto všechno tě měli lidé kolem tebe rádi. Tvoje žena tu s tebou byla až do samého konce. A představ si, že tvůj milovaný nejoblíbenější vnouček neplakal tolik, jako plakaly tvé 4 vnučky, které jsi odsuzoval už jenom proto, že to byly holky. Plakala tvá sestra, plakal tvůj zeť. Tvá dcera i syn. Plakali všichni ostatní. Oni s tebou prožili i ty krásné chvilky. Viděli v tobě i to dobré.
Svým způsobem sis vydobyl určité místo na tomto světě. Ale ať se snažím sebevíc, já ze sebe dobrou vzpomínku na tebe prostě nevyždímám.
Tuhle písničku naprosto zbožňuji, je pro mě ztělesněním všeho živého. Mám strašný mráz po celém těle, když ji poslouchám a uvědomuji si více, než kdykoliv před tím, že žiji.