hroznetajne: Jeee, to mi je líto. On se ten vztah musí hezky pomalu budovat, to je stejné jako se psem, nebo kočkou.
Na králíka se musí pomalu, hlavně oni jak jsou droboučkatí, tak se bojí velikých věcí. Takže pokud to jde, tak si k nim klekám, nebo sedám na zem (ten náš už je zvyklí, ale když byl malí, tak měl strachy až epileptické záchvaty). Když k nim jde člověk potichu a pomalu, tak nejsou tak vyděšení. Potom se musí dát očichat ruka, aby králík věděl, kdo k němu jde a potom ho pomalinku a velmi jemně hladit. Ne rychle a zuřivě, ale pomalu po uších a přes oči. No a potom taky králíka nezvedat do vzduchu. Nesnáší, když létají a nemají pevnou půdu pod nohama. Takže králíka brát do náruče minimálně, hladit ho když leží, nebo sedí. To je tak pro začátek nejdůležitější
No, čím méně stresu, tím delší živo