hroznetajne: Tak ona je ta knížka u nás takový symbol . Měli jsme ji doma půjčenou z knihovny už asi desetkrát a ani jednou si ji pořádně nepřečtli, tak mi ji mamka nakonec koupila. Však ona se ještě bude hodit .

Teda, jít k čarodějce pro otázky mě nenapadlo, to musím někdy vyzkoušet! A jestli se k tomu všemu strefila, tak to je fakt dobrá! To s tím okem mě trochu pobavilo, nezlob se na mě . Vzpomněla jsem si na mojí kamarádku, co studuje medicínu, že každý týden má jinou chorobu, právě tu, kterou se učí ve škole. Zrovna posledně měla špatně rostlou páteř, včera zas nějaké kožní exémy, či co . Dost se o ní bojím, až budou brát rakovinu... Pro někoho jsou ty zkoušky obecně strašný stres. Někdo může tvrdit, že to k tomu patří, každý si tím má projít, aby se nějak zocelil, ale já ten názor nesdílím . Trochu mě štve, že nám profesoři neřekli žádné: "Klid, nadechněte se, tohle zvládnete, vždyť nejde o život." to vůbec. Hráli takové to divadlo na komisi, na zasedání komise, na řádné slavnostní vyhlašování výsledků, všichni v oblečení jak na svatbu, ubrusy, výzdoba, proslov paní předsedkyně, proslov paní třídní, proslov studenstva,... tohle nás všechny tak nějak vyděsilo. Se normálně divím, že jsme nezvedali vlajku s pravicí na hrudi a nezpívali Kde domov můj.

Mockrát děkuji .