Je ze mě sluníčkář

Mívám poslední dobou dost dobrou náladu. Taky k tomu mám dost pádných důvodů. Jak dlouho mi to asi vydrží, co?

Koupila jsem si klobouk.

To je strašně velký důvod k radosti. Tohle je můj první klobouk v životě. Sice se mi pod něj nevejdou vlasy, ale jsem z něho paf.

Ve skutečnosti vypadá mnohem lépe.

A taky jsem si koupila volné kalhoty.

Což je fakt veliká výhoda. Nemusím si tak často holit nohy (ehm) a není moc vidět moje tvarohová barvička (ehm ehm). Víte co, mně by to bylo úplně fuk, ale moje dozlatova (upečená) opálená sestra mi to pořád dává sežrat, takže na tom budu muset zřejmě ještě hodně zapracovat. Jo a taky jsem sehnala plavky. Přes prsa mi jsou trochu menší, ale byly pěkný, hehe. No, nebudeme to komentovat. 

Pojedeme k moři.

A tohle je, prosím pěkně, hodně veliký důvod k radosti. Naposledy jsem tam byla se školou (kajakovala jsem, lezla po skalách, jezdila na raftech), ale takovou tu rodinnou dovolenou na pláži, v klidu, v pohodě, pomalé tempíčko, takovou jsem nezažila už skoro 5 let. Stačilo pustit staré kazetové záznamy a táta už byl naměkko. Takže jsme s mámou žhavily mobil (kujte železo, dokud je ještě teplé) a dohodly apartmán v naší oblíbené vesničce. Už se nemůžu dočkat. Těším se tam tak moc, až to zdravý není.

Vyhrála jsem knížky.

Zadarmo. Normálně mi je poslali zabalené až do domu, úplně nové. Stačila mi k tomu jedna fotka na instagramu a týden shánění lajků. Nejprve jsem si chtěla vybrat jednu drahou knížku (mohli jsme si vybrat cokoliv do 600 Kč), ale potom moje hamounské já zasáhlo a já si napsala o dvě levnější. Líbily se mi jejich anotace a docela pozitivní hodnocení, takže na mém čtenářském blogu budou jistě brzy recenze. Vybrala jsem tyto ↓↓↓

Odkaz TU. 

Přijali mě na 2 školy.

Což je fakt klika. Původně jsem myslela, že jsem to všechno projela a doma jsem se utápěla v slzách (myšlenky typu co se mnou bude, život je tak nespravedlivej,...), ale nakonec vyšly České Budějovice a Praha. Můžete hádat sami, pro co se asi rozhodnu. V ČB je můj vysněný obor Čj-Aj. Ale já beru Prahu. Sice je to učitelství pro 1. stupeň, ale beru tohle. Přijímačky byly mlýnek na maso, takže jsem ráda, že jsem to dokázala. A taky je to blíž (v ČB bych musela na kolej), Prahu mám ráda a je to prostě škola, co má tradici 700 let. Takže Praha. Už teď z toho šílím. A to tam ještě ani nejsem. No, bude o čem psát. 

No, prostě mám takovou správnou letní náladu. Snad i Vy se máte fajn :-).