iva: Už jsem ti říkala, že jsi skvělá, úžasná a dokonalá?!!!!
A ségra je pašák!
sayonara: Já to mám s kotrmelci úplně stejně jako ty, jsme vlastně do puntíku kotrmelcová dvojčata! Jsi hustá.
damn-girl: Gratuluju! Jsem ráda za tebe .
Mně vždycky zase dělala problém ta koza. Jako malá v pohodě a pak jsem se nějak začala bát a bojím se doteď. Když ale tak přemýšlím, kdo ví, jestli bych teď ten kotrmelec taky zvládla a nebála.
Tak jen tak dál!
hroznetajne: Děkuju !
Taky jsem se jí bála, ale jde podle mě v pohodě natrénovat, akorát se na to musí jít pomalu. A na to většinou není moc času ve škole.
Tak ho můžeš doma zkusit .
chaostheory®pismenkuje.cz: ty jsi proste machr!
uprimne ani nevim, jestli ho jeste umim. nedelala jsem ho 10 let,mozna i vic. kdyz nepocitam ty v bazenu
a pridavam se k damn girl - koza je FUJ. te jsem se vzdycky bala a proste se pred skokem zasekla. skakat pres takoveho obra?! nejsem sebevrah
hroznetajne: Jo jo, taky to není nic příjemného. Taky jsem se jí bála, hlavně když si pár spolužaček nalámalo zápěstí při skrčce . Ale podle mě je naučitelná líp jak kotrmelec
.
myfantasyworld: Jsi dobrá. Je to fajn, že jsi to dokázala překonat.
O kotrmelcích do peřin mi ani nemluv, taky jsme je se ségrama dělaly, teda vlastně ne ani do peřin, ale prostě na postelích. A ve škole jsem je dělala ráda, ale upřímně ani nevím, jestli bych ho ještě uměla, dělala jsem ho naposledy někdy na střední.
hroznetajne: Díky .
Taky jsem ho dřív dělala ráda. Ale jak jsem vyrostla, tak mám i víc pudů sebezáchovy, třeba i na lyžích jezdím podstatně pomaleji . Nebo z kopce na kole
.
A s kotoulem to bude asi stejně...
hroznetajne: Já taky ne . Přemýšlím, co jsem vlastně z té gymnastiky uměla. Asi nic...
Každopádně na tyči se prý stačí udržet .
sayonara: Ani nevím, co pro mě bylo nejhorší. Asi všechno dohromady. A publikum. A učitelka, co se mě snažila vyzvednout nahoru po tyči. A tři holky na gymplu, co mě s menším záchvatkem omotávaly kolem hrazdy.
hroznetajne: Ježiši jo, hrazda byla to stejný v bledě modrým... Na tu mě ani nikdo nedostal. Příšerný se vrhnout hlavou proti zemi .
atraktivnistrasilka: Fandim. Věřim. Držim palce. Ti.
Některé strachy nemají racionální opodstatnění. Já se zase kupříkladu bojím potápět. K vodě mám respekt, a ačkoli umím plavat, prostě se nepotopím. Pod tou vodou je to takové ošklivé. Když jsem jako dítě chodila na plavání ve školce, odmítala jsem do té vody skákat, protože jsem měla šílený strach z toho momentu, kdy se ocitnu pod vodou, kde si najednou přijdu dezorientovaná, zazmatkuji a je to v háji. Nepřekonala jsem to do teď, stejně jako spoustu dalších věcí v tělesné výchově, takže si z toho nedělám hlavu.
Ale tys ten kotrmelec zvládla. Překonalas ten strach. Nedělá to z tebe tak trochu lepší verzi tebe? Silnější? Dělá, co? I když jde o "hloupý" kotrmelec.
hroznetajne: Strašilko! Už jsem myslela, ze jsi fuč .
Chápu. Z vody má strach spousta lidí. Úplně nejlepší jsou takové ty dospělácké nápady typu hodíme dítě do vody a ono se nějak naučit plavat musí. Znám pár lidí, co mají takovéhle trauma kvůli tomuhle debilnímu přístupu svých tatínků.
Jsem taky slyšela, že na jedné (nejmenované) vysoké škole odstrkávají studenty tyčí od břehu, aby pořád plavali. Hrozný. Strach z vody je odstranitelný, ale věřím, že to půjde strašně těžce. Ale tak když budeš posouvat svoje hranice, tak třeba se povede strach alespoň trochu zmenšit .
Přesně tak . O trochu lepší já
.
atraktivnistrasilka: Fuč nejsem, ale mám toho hrozně moc moc moc.
Jo, můj táta neumí plavat kvůli tomu, že ho plavčík ve škole šťouchal tyčí od břehu. Mě teda naštěstí nikdo takhle netrápil, ale stejně jsem se naučila plavat relativně pozdě (relativně dost pozdě), protože mám prostě ten nevysvětlitelný blok. Který ani nemám moc vůli odstraňovat. Skoro vůbec to k životu nepotřebuji, doplavu si kam potřebuji a tím to hasne.
Možná jednou, až nebudu vědět co s časem, na tom potápění zapracuju, ale nevím.
hroznetajne: Chápu, chápu .
No, strašný. To je snad to nejhorší, co můžou udělat. Odstrkávat od břehu. Panebože, to je normálně nelidský .
Tak jestli zvládneš plavat, tak v pohodě. Někteří do té vody vlezou maximálně po kotníky a dál už ani krok.
No jasný !
zmojihlavy: Pane bože, tak to jsme na tom stejně! Jenže mě se dělá zle i při představě šplhání a skákání přes kozu. Obdivuju tě, já bych to asi nezvládla.
hroznetajne: Bohužel nemám moc na výběr . Kdybych nemusela, žiju dál i bez kotrmelců
. Zvládla bys to. Věřím, že jo
.
zlomenymec: Máš můj obdiv
Nějak mi uniká smysl takových cvičení, když se mají lidi tendenci ptát "K čemu to v životě budu potřebovat??" tak myslím, že na tělocvik to platí snad ještě víc. K čemu je ti umět kotrmelec?? Proč se neučí třeba parakotoul, který je jednak snazší, jednak bezpečnější a jednak asi 100x užitečnější? (ověřeno v praxi, kdy jsem při sprintu přeskakoval menší jámu a blbě dopadl - a automaticky přešel do parakotoulu a běžel dál)
Nebo ty pitomosti na koze, hrazdě, kruzích... proč se na tělocviku neučí jak správně cvičit? Jak hubnout? Jak nabírat? Co jíst? Co nejíst? Jak správně sedět, dýchat?
Né, hlavní je umět trojskok v basketbalu a správný nadhoz ve volejbalu...
Tfuj, to jsem se zase rozčílil
hroznetajne:
Hele nad tím jsem taky přemýšlela už několikrát. Takové ty kolektivní sporty jsou pro mě třeba ještě pochopitelné. Je to svým způsobem zábava a proč neumět základy různých sportů. Ale to nářadí je teda strašný. Uměle vytvořené věci, na kterých provádíme různé cviky . V podstatě je to blbost
. Ona by se musela změnit úplně celá povaha tělocviku. Naučit děti jak cvičit pro radost, pro zábavu, pro zdraví. A ne proto, že si to potřebuju zapsat do tabulky a udělit známku. Ale to by se mnou určitě nesouhlasili tělocvikáři, určitě by měli zase jiné argumenty.
atraktivnistrasilka: Tak pod tohle se podepíšu. To je přesně důvod, proč na tělocvik nadávám snad co se ho musím účastnit.
tlapka: A to je přesně důvod, proč bych nemohla jít na učitelství prvního stupně. Jeden z milionu.
Jsi dobrá, že ses hecla. Čert vem, kvůli jaké "prkotině" mám strach, odvážnost je stejně to, že ho překonáme, ať už ho máme kvůli čemukoli! A
i ségře!
hroznetajne: Ale tak já ten kotoul dělat teoreticky nemusím. Pokud zrovna nepřijde inspekce . Pšt, tohle jsem neřekla
.
Zase by sis řekla, že už jsi udělala tolik zkoušek a přeci se nenecháš vyhodit na kotoulu .
Hele, zrovna dneska se mi zdál sen, že jsem s tebou hrála tenis a příšerně mi to nešlo
.
melancholicka: Strašně mi to připomnělo můj článek o cvičení a hlavně moje školní léta a fobii z tělocviku . Úplně s tebou soucítím
, hru na schovávanou jsem hrála se všema tělocvikářkama několik let, obzvlášť, když přišla gymnastika. Kotrmelec jsem sice udělala (ale jen popředu, dozadu jsem vždycky udělala něco, co vypadalo jako když si lámu všechny kosti v těle a díky tomu bouchla smíchy vždycky celá tělocvična), ale nešlo mi cvičení na hrazdě, kruzích, kladině. A doteď neudělám stojku ani hvězdu, byla katastrofa dělat nějaké sestavy, protože jsem půlku cviků neovládala
. Ale všechno je o tom, jak se tomu rozhodneme postavit a jak si to v hlavě přepneme. Mně se to bohužel nepovedlo až do konce čtvrťáku na gymplu a neustále jsem zažívala trauma během rvaní mé osoby přes hrazdu. Moc ti držím palce, je to všechno o překonávání našich hranic
.
hroznetajne: Tak oni tomu ti učitelé kolikrát ani moc nenapomůžou. Vidí někoho, jak se bojí, a nepomůžou. I když mě teda nikdy nikdo do ničeho nenutil. Učitelku na gymplu jsme měli úplnou pohodářku, která vždycky začala: "Podívejte, dnes bychom měli vyndat hrazdu, ale když místo toho vezmeme floorbalové hokejky, taky bude dobře."
Takové to rvaní na hrazdu jsem naštěstí nezažila, ale dokážu si to představit. Na kruzích jsme se jenom houpali, takže taky v pohodě. Co mi ale vypráví ostatní, co je nutili dělat na kladinách a tak podobně, říkám si PROČ?!
Mrzí mě, když učitelé vidí, že se někdo tělocviku stranní a bojí se toho, že mu nepomůžou. Dají šanci jenom těm "sportovním" typům a těm slabším nedají možnost to zkusit jinak. Prostě "tady je koza a ukaž se". Přitom skoro vždycky se to dá nějak přizpůsobit. A je to o tom, jak to ten učitel nastaví. když nechá ostatní posmívat se, tak je to podle mě špatně už celý hned od začátku. Škoda.
boudicca: Kotrmelec dopředu jsem ještě zvládala, ale dozadu to bylo peklo. A ještě horší byl šplh, kdy jsem z tyče vždy sjela, ještě než jsem se stihla pořádně chytit, jak jsem byla nervozitou zpocená.
Postavit se nočním můrám je vždycky těžké. Jsi statečná, že jsi to zvládla. A sestřička má můj obdiv taky, za tu obrovskou podporu.
hroznetajne: No to mi povídej. Zrovna dneska jsem ten pozadu dělala a je to katastrofa . Tyč klouže, jenom se na ni podívám
.
Děkuji, jsi moc hodná !
l.: Neskutečně mě tento článek potěšil! S kotrmelci jsem měla problém už od základky a na vysoké mě to taky dohnalo. Naštěstí jsme měli na gymnastiku super milou paní a ta se mnou nervy neztratila a dotáhla to učení do konce.
hroznetajne: Tak to jsem ráda . Ono si vždycky stačí pročíst komentáře dole a člověk se hned necítí tak sám
.
Tak to bylo velké štěstí. Ta naše to neřešila, což teď zpětně vnímám taky spíše negativně. Mohla pomoci těm, co by o to stáli. Ale nenutila nás, tím pádem taky nic nenaučila . Zase pro mě lepší, než z toho mít trauma. Takhle mi to bohatě stačí
.
brutally-honest: Jsi šikovná :- ) Já měla jako malá nějakou dobu blok z kotrmelce dozadu, ale pak se mi nějak povedl doma na gauči :- D (Bylo mi asi šest.)
Ale asociovalo mi to i to, že každý má nějaký takový "kotrmelce" a překonání strachu a hranic komfortnosti je většinou super :- )
hroznetajne: Dozadu je taky hrůza. Dělám ui vždycky přes rameno a nemůžu si pomoct .
To je hezký!!! Souhlasím
.
rebarbora: Kotrmelec mi taky dlouho nešel a hlavně ten dozadu Ale na rozdíl od tebe mi nikdy nešel šplh - po tyči, ani po laně (i když tam to bylo o fous lepší)
Zkoušky z těláku by mě asi zabily, díkybohu za ekonomku
Jinak máš skvělou ségru, někdy je lepší než celý hecování se a přemýšlení se do toho prostě vrhnout (nebo být vržena), protože to zdlouhavé odhodlávání strach (alespoň u mě) spíš zhoršuje
Jo a máte taky skvělý kolektiv a spolužáky
Jsi šikula, žes to zvládla
Smekám!
hroznetajne: Šplh je strašná věc. Jako upřímně jsem pořád nepřišla na to, k čemu mi to je. Akorát mi to dokazuje, jak jsem nemožná . A na laně jsem nikdy nepochopila to, jak se tam mají nohy zaháknout, takže lano nebo tyč, oboje totální katastrofa
.
A vůbec, gymnastika je prostě příšerný sport
.